Právní poradna logo

Neplatnost pracovní smlouvy společníka v jednočlenné SRO

Datum:18. 06. 2024 v 16:40
Poslední aktivita:04. 07. 2024 v 20:32
Zhlédnuto:1225x
0

Dobrý den,

na jednočlenné SRO vykonává společník:

1) funkci jednatele - jednání navenek za SRO - za tuto funkci má odměnu

2) pracuje jako stavař.

Někde jsem četla, že existuje judikát, podle kterého na práci stavaře nemůže mít pracovní smlouvu. Je to pravda? Mohla bych poprosit číslo judikátu? Jak se řeší případný pracovní úraz, pokud se nejedná o pracovní poměr?

Děkuji,

Romana Prokůpková SaP účto, spol. s r. o.

Sú
SaP účto,spol.s r.o.
1 bodů reputace
Sú
SaP účto,spol.s r.o.

Dobrý den, mně se jednalo o situaci, kdy je ve společnosti jediný jednatel. Údajně nemů při podpisu pracovní smlouvy zastupovat SRO a současně sám sebe jako zaměstnance. Předmětem pracovní smlouvy není činnost, která by se dala zahrnout do výkonu funkce jednatele. Děkuji

0
 
Šetina, Komendová & Partners

Dobrý den, Ohledně podepisování pracovních smluv totožnou osobou na obou stranách se vedou také značné spory, obdobně jako v případě souběhu funkcí. Dlouhodobě zastávaný závěr o neplatnosti takto sjednané smlouvy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1634/2004, byl zpochybněn zejména nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 669/17. Tento nález však stále není v plném rozsahu zohledňován Nejvyšším soudem (na rozdíl od Nejvyššího správního soudu) a vzniká tak poměrně nepřehledná situace. Vzhledem k tomu, že uvedená soudní rozhodnutí se vztahují k právní úpravě před 1. 1. 2014, je otázka, nakolik jsou použitelná na pracovní smlouvy uzavřené po tomto datu, jelikož zákon o obchodních korporacích má vlastní úpravu jednočlenných společností a střetu zájmů, která je komplexnější a měla by umožnit tímto způsobem platnou pracovní smlouvu uzavřít. Jednoznačný závěr však k dispozici nemáme. U pracovních smluv uzavřených před uvedeným datem je třeba být ještě opatrnější, neboť jasný názor soudní praxe bohužel není dán a jednoznačnou odpověď proto nelze poskytnout. Jen doplním, že i v případě neplatné pracovní smlouvy bude patrně existovat tzv. faktický pracovní poměr, který by řešil i situaci pracovního úrazu, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1851/2016, problém ale bývá kompenzace od pojišťovny v takových případech. S pozdravem Mgr. Michal Antoš, LL.M., advokát

0
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Předplacená odpověď
0

Dobrý den, 

položená otázka směřuje na problematiku souběhu funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu souběžně vykonává i jinou funkci v téže společnosti ovšem na základě pracovní smlouvy. Řešení tohoto problému není možné najít v zákoně, neboť zákon na řešení této otázky od r. 2014 zcela rezignoval. Musíme se tak opřít jen o soudní judikaturu, která se pro změnu v čase razantně měnila. 

Na základě aktuální úpravy rozlišujeme souběhy pravé a nepravé. Podle toho, o který z nich se jedná, pak můžeme stanovit režim vztahu mezi společností a jednatelem s pracovní smlouvou. Rozdíl mezi pravým a nepravým souběhem spočívá v rozlišení činností, které jednatel v rámci svého pracovního poměru (nikoli výkonu funkce) vykonává. Za pomyslnou hranici je možné považovat obchodní vedení společnosti, které zásadně náleží statutárnímu orgánu. Jeho předmět vymezil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019. Pokud dospějete k tomu, že v rámci pracovního poměru jednatel obchodní vedení nevykonává (což u stavaře předpokládám), pak se jedná o nepravý souběh funkcí, který je a vždy byl povolený. Pracovní poměr jednatele na pozici stavaře tedy může být bez problému založen pracovní smlouvou a bude se skutečně jednat o pracovní poměr vedle výkonu funkce jednatele. Dejte si prosím jen pozor na § 13 ZOK, který upravuje formu smlouvy sjednané mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem. 

Pokud by se dospělo k tomu, že se zde naopak jedná o pravý souběh, pak by pracovní smlouva jako taková nezakládala pracovní poměr, ale mohla by být, za splnění určitých podmínek, považována za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce. V závislosti na její formulaci by se pak výkon funkce mohl řídit úpravou zákoníku práce. V takovém případě by se i při pracovním úrazu jednatele postupovalo obdobně jako u každého jiného zaměstnance. Jelikož by zde byl za potřebí detailnější rozbor uzavřených smluv, doporučuji konkrétní situaci konzultovat s odborníkem. Pro lepší pochopení souběhu funkcí odkazuji na nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017.

S pozdravem

Mgr. Michal Antoš, LL.M., advokát

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
ŠK
Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář30. 06. 2024 v 20:48
431 bodů reputace
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Další odpovědi (1)

0

Dobrý den,

Zřejmě máte na mysli rozhodnutí rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 313/2007, ze dne 13. 12. 2007, dle kterého pracovní poměr, jehož náplní je výkon funkce statutárního orgánu, byl neplatný.

Tato judikatura je však již překonaná, a to zejména rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, dle kterého lze podřídit smlouvu o výkonu funkce jednatele zákoníku práce, nicméně nebude možné se odchýlit od kogentních pravidel stanoveným zákonem o obchodních korporacích.

Výše uvedený výklad se však týká situace, kdy jednatel uzavře smlouvu o výkonu funkce ve formě pracovní smlouvy.

V případě, že se nechá jednatel společnosti zaměstnat na pozici, která nesouvisí s výkonem funkce statutárního orgánu – což může být i Vámi uváděný stavař, tak není důvod, aby se jeho právní vztah neřídil výlučně zákoníkem práce. Případný pracovní úraz by se pak řešil jako u běžného zaměstnance.

S pozdravem

Mgr. Tomáš Kubíček, advokát

https://www.advokatkubicek.cz/

TK
Tomáš Kubíček23. 06. 2024 v 17:33
1 bodů reputace
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.

Související dotazy