Vedoucím táborů pro děti a mládež, ale i jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům či středním zdravotnickým pracovníkům, náleží pracovní volno podle ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Stejný nárok je spojen se sportovními soustředěními dětí a mládeže.

Pracovní volno se poskytuje v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 3 týdny v kalendářním roce, pokud

• tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele (ty jsou dány pouze v případě, že by poskytnutím volna bylo znemožněno, narušeno nebo vážně ohroženo plnění úkolů nebo činností zaměstnavatele, přičemž spor o existenci těchto důvodů může být předmětem soudního řízení), a
• zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (ledaže jde o tábor pro zdravotně postižené děti a mládež).

Na náhradu mzdy nebo platu má však zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele nárok pouze za 1 týden v kalendářním roce. Aby nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (platu) zaměstnanci vznikl, je podle ustanovení § 203a zákoníku práce třeba, aby tábor či soustředění pořádala právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let, přičemž její hlavní činností musí být práce s dětmi a mládeží. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

Náhradu mzdy (platu) je zaměstnavatel povinen poskytnout ve výši průměrného výdělku, avšak nejvýše do výše průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. Pro rok 2021 činí dle sdělení MPSV č. 574/2020 Sb., průměrná mzda v národním hospodářství 34 611 Kč.

Zaměstnavatel má přitom v tomto rozsahu nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, resp. pojistného na zdravotní pojištění) ze státního rozpočtu, a to na základě žádosti doručené příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Žádost musí obsahovat údaje o zaměstnavateli, o zaměstnanci, o dnech, za které byla poskytnuta náhrada mzdy (platu), její výši a způsob úhrady, případně číslo bankovního účtu zaměstnance. Zaměstnavatel též prokazuje splnění podmínek pro poskytnutí náhrady mzdy (platu) uvedených výše (zpravidla potvrzením vydaným organizátorem tábora), a že došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy (platu) zaměstnanci (účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví či daňové evidence, včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním). Žádost lze podat přes ePortál ČSSZ nebo datovou schránkou zaměstnavatele, a to ve tříleté lhůtě ode dne výplaty náhrady mzdy (platu) zaměstnanci. Podrobnosti naleznou zaměstnavatelé na webových stránkách ČSSZ.

Pokud zaměstnavatel náhradu mzdy (platu) zaměstnanci neposkytne, ačkoli jsou splněny veškeré výše uvedené podmínky, dopouští se přestupku podle § 14, resp. § 27 zákona o inspekci práce, s možnou pokutou až 200 000 Kč. Je přitom nerozhodné, nakolik se to zdá zaměstnavateli složité.

GHS Legal, s.r.o.

Odpovídá: JUDr. Bc. Klára Rücklová, advokátka