Právní poradna logo

Dědictví ve Švédsku

Datum:09. 07. 2024 v 09:32
Poslední aktivita:16. 07. 2024 v 14:03
Zhlédnuto:549x
0

Občan Švédska, který byl v minulosti i občanem ČR, zemřel v ČR. V ČR neměl obvyklý pobyt, byl zde pouze na návštěvě. Trvalý pobyt měl ve Švédsku. Měsíc před smrtí sepsal v češtině závěť ve formě soukromé listiny (sám vlastní rukou a sám ji podepsal beze svědků). Ze závěti není patrné přesné místo, kde byla sepsána. Uvedl jen …“bytem v Česku u mé neteři X.Y.“ Závěť uložil u advokáta v ČR. Nyní se chystá ve Švédsku dědické řízení podle švédského práva. Zákonní dědicové mají v úmyslu podat odpor proti závěti, protože nebyly splněny formální požadavky podle švédského práva (chybějící účast a podpisy 2 svědků). Otázky zní: Bude závěť uznána za platnou ve smyslu ustanovení § 3 švédského zákona č. 2015:417 o dědictví v mezinárodních situacích, přestože v § 2 tohoto zákona se hovoří o přijímání a výkonu úředních listin a závěť má formu soukromé listiny? Nebo je šance uspět s odporem proti závěti?

Odpovědi (1)

0

Dobrý den,

vzhledem ke skutečnosti, že jsem advokátem podle českého práva, nemám dostatečnou odbornost na výklad ustanovení švédského práva, a tedy nemám dostatečnou odbornost na posouzení Vaší otázky. Pro výklad otázek švédského práva se musíte obrátit na advokáta působícího ve Švédsku.

Nicméně si dovolím podotknout, že ve věci řízení o pozůstalosti s mezinárodním přesahem by se i ve Švédsku, jakožto členské zemi EU, mělo uplatnit nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. 7. 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „Nařízení“).

Nařízení je aplikovatelné přednostně ve všech státech EU kromě Dánska a Irska.

V článku 27 Nařízení jsou upraveny otázky posuzování formální platnosti písemně vyhotovených pořízení pro případ smrti.

Z ustanovení článku 27 odst. 1 písm. a) Nařízení vyplývá, že písemně vyhotovené pořízení pro případ smrti je platné co do formy, pokud jeho forma vyhovuje právnímu řádu: státu, v němž bylo vyhotoveno pořízení nebo uzavřena dědická smlouva.

Z ustanovení § 27 odst. 1 písm. písm. b) Nařízení vyplývá, že písemně vyhotovené pořízení pro případ smrti je platné co do formy, pokud jeho forma vyhovuje právnímu řádu státu, jehož byl zůstavitel nebo alespoň jedna z osob, jejichž dědictví se týká dědická smlouva, státním příslušníkem buď v době vyhotovení pořízení nebo uzavření smlouvy, nebo v době smrti.

Podle mého názoru by tedy i ve Švédku měla být platná závěť sepsána podle formálních požadavků českého práva, ve smyslu shora citovaných ustanovení, a dále ve smyslu principu přednosti unijního práva.

Pro holografní (sepsána vlastní rukou a podepsána vlastní rukou) závěť platí ustanovení § 1533 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ze kterého vyplývá, že kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

S ohledem na Nařízení se tedy domnívám, že nedostatek svědků podle švédského práva, jak uvádíte, by neměl být překážkou platnosti závěti. Tento závěr je však nutné posoudit i s ohledem na švédskou právní úpravu, k čemuž já však nemám dostatečnou odbornost.

Odpovědět na dotaz