Články

V oblasti práva veřejných zakázek se dlouhodobě diskutuje, zda je možné uvažovat o uplatnění nároku na náhradu škody uchazečem minimálně v podobě uhrazení nákladů na přípravu nabídky za situace, kdy zadavatel porušil některou ze svých zákonných povinností.

Pokračování příspěvku JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., který přibližuje důležité instituty zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a aktuální problémy, se kterými se praxe potýká.

Finanční arbitr načal 1. 1. 2016 čtrnáctý rok své činnosti, která je, jak už z jeho samotného názvu vyplývá, spojena především s českým finančním trhem. Prodej finančních služeb se vyznačuje vlastnostmi, které vyžadují ze strany státu specifický přístup jak z hlediska vymezení pravidel hry (veřejnoprávní hledisko), tak i ze strany orgánů rozhodujících spory (soukromoprávní hledisko). Jedním z takových orgánů je i finanční arbitr - jaké prvky finanční arbitr do právního řádu vnáší, k čemu slouží a jak funguje, se dozvíte v několika následujících příspěvcích.

Dnešní příspěvek bude rozdělen do dvou částí. V první části si přiblížíme důležité instituty, které obsahuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, v druhé části si na nich ukážeme aktuální problémy, které nacházíme v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, s nimiž má praxe určité problémy.

Jedno z nejkontroverznějších témat posledních desetiletí týkající se diskriminace na základě sexuální orientace je dárcovství krve z důvodu možnosti přenosu infekce HIV na příjemce.

Lidská důstojnost je v současné době pojmem nadmíru aktuálním a snaha o její naplnění jakožto přirozené, imanentní hodnoty každého jednotlivce se stále více dostává do popředí zájmu celé západní společnosti, Spojených států amerických nevyjímaje.

Ačkoli se může zdát, že problematika platebního rozkazu byla již do jisté míry vyčerpána, přesto soudní praxe ukazuje, že i poměrně jednoduchý institut může vyvolat řadu zdánlivě nejasných či překvapivých otázek. Příkladem je situace, kdy je platební rozkaz doručen žalovanému dříve než žalobci.

Při analýze otázky práva na informace u institucí EU je potřeba si vyjasnit fundamentální teoreticko-právní otázku, jestli lze toto právo považovat za základní lidské právo uplatnitelné mj. i v právu mezinárodním. V současnosti EU lavíruje mezi supranacionálním přístupem a pohledem intergovernmentálním, který se projevuje aplikací pravidel světa diplomacie (tj. mezinárodního práva). Existuje v případě unijních institucí prostor pro plnohodnotný přístup k informacím, tak jak jsme zvyklí z většiny členských zemí?

Počátkem listopadu 2015 započala svoji činnost nová Pracovní skupina k revizi spotřebitelského práva ČR, která vznikla při Ministerstvu průmyslu a obchodu. MPO se v minulosti již zabývalo tezí samostatného tzv. spotřebitelského kodexu, ve kterém by byla koncentrována právní úprava ochrany spotřebitele speciálně a pouze v jedné právní normě.

Syrský konflikt je ze všech ozbrojených konfliktů, které v dnešní době po světě zuří, jedním z nejkrvavějších a nejkomplikovanějších. Zároveň je mu věnována značná politická i mediální pozornost. V pátek 18. prosince 2015 obletěla svět zpráva o „přelomové“ rezoluci, jež k Sýrii a syrskému mírovému procesu přijala Rada bezpečnosti OSN. Co však tato rezoluce vlastně pro vývoj v Sýrii znamená? Má opravdu potenciál situaci změnit?

Rok 2016 přináší řadu legislativních změn, které mohou významně zasáhnout do chodu společností v České republice a ovlivnit jejich obchodní zájmy. Spolu s mohutně diskutovanými plány na zavedení elektronické evidence tržeb dochází k jedněm z nejvýraznějších úprav v oblastech korporátního a pracovního práva, práva nemovitostí a především u vybraných daňových aspektů.

Podzim přináší pestrobarevnou paletu konferencí a seminářů, o kterých se nám během léta může jenom zdát. Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně nabídla hned dvě orientované na právo IT, a to České právo a informační technologie 2015 (dále jen ČPIT) 24. a 25. září a mezinárodní konferenci Cyberspace 27. a 28. listopadu.

Tím, jak se orgány činné v přípravném řízení trestním zakously v posledních letech do zlořádů veřejného života, nejvyšší patra politiky nevyjímaje, novinářská obec ve svém zájmu o trestní kauzy pochopitelně také přidala na četnosti i rozsahu informování.

Závěr roku a začátek toho nového vždy svádí k bilancování – a nejinak je to i v mém případě. Bilancovat by se však nemělo jen proto, aby se bilancovalo, neboť minulost se stává brzy nezajímavou – a nejinak je to v právu a justici.

Poslední seminář vzdělávacího KŠB Institutu roku 2015, na kterém vystoupili profesor Jan Dědič, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík (KŠB), a doktor Jan Lasák, advokát KŠB, nabídl účastníkům informace o stávajících výkladových problémech zákona o obchodních korporacích (dále též „ZOK“), jakož i o tom, jak se s nimi vypořádává judikatura. Hovořilo se též o zvažovaných legislativních změnách.

Za důležitou výzkumnou otázku pokládám určení místa a významu teorie práva v systému právní vědy, resp. především vědy veřejného práva (se zvláštním zřetelem na vědu správního práva).

Pokračování příspěvku Ing. Bc. Miroslava Veselého z Ministerstva vnitra. V dnešní části se věnuje konkrétním záležitostem, které tzv. "hýbou obcemi". Jsou jimi regulace hazardu, podomní prodej a diskriminace v obecně závazných vyhláškách.

Dnes mám poměrně těžký úkol, a to seznámit vás s aktuálními poznatky a problémy z obecní normotvorby. Jak se ukazuje, obecní normotvorba je oblastí neustále živou, jež se stále vyvíjí. Na pár strohých číslech se pokusím ukázat, jak to s obecní normotvorbou vypadá.

Spolek českých právníků Všehrd pořádal dne 15. prosince 2015 přednášku členů Exekutorské komory. V rámci Cyklu právnických profesí to bylo již několikáté setkání s těmi nejpovolanějšími ve svém oboru, namátkou zmiňme workshop Komory daňových poradců či přednášku prezidentky Unie podnikových právníků. Pozvání přijali viceprezident Exekutorské komory JUDr. Vladimír Plášil a právník komory Mgr. et Mgr. Jiří Flam.

V České republice v současnosti působí zhruba 450 právníků, kteří jsou členy Unie podnikových právníků, což je přibližně stejný počet jako souhrn všech notářů. Unie podnikových právníků, která letos oslavila 25 let své existence, je dobrovolný spolek, sdružující podnikové právníky jako jednotlivce a také celé firmy.

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) představují pro mnohé zaměstnavatele i zaměstnance vítanou alternativu k pracovnímu poměru. Hlavní devízou těchto dohod je především flexibilita, s níž může zaměstnavatel nakládat s pracovní silou ve snaze pružně reagovat na aktuální potřeby při plnění pracovních úkolů. Tato flexibilita se projevuje mimo jiné i v mnohem volnější úpravě skončení pracovněprávního vztahu těmito dohodami založeného.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Rok 2015 nepřinesl žádné významné zemětřesení na poli české legislativy, jako tomu bylo před dvěma lety v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dle prozatímních odhadů vše nasvědčuje tomu, že ani v roce 2016 nás žádné obrovské změny nečekají. Nicméně v letech 2015 a 2016 jsme se dočkali, resp. ještě se dočkáme několika zajímavých a důležitých legislativních změn.