Vznik nároku na zaplacení ceny díla
Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.
Za platnosti obchodního zákoníku judikatura dovodila, že dílo vykazující vady (bez ohledu na jejich závažnost) nelze považovat za dílo provedené ve smyslu ust. § 548 odst. 1. obch. zák., a to ani tehdy, pokud objednatel takové dílo od zhotovitele převzal. Soudy tento svůj závěr opřely zejména o znění ust. § 554 odst. 1 obch. zák., které stanovilo, že dílo je provedeno jeho řádným (tj. bez vad) ukončením a předáním. Z obchodního zákoníku dále vyplývalo, že pokud si smluvní strany nesjednaly jinak, vznikl nárok na zaplacení ceny díla až právě jeho provedením. V praxi tak vznikaly situace, kdy zhotoviteli z důvodu vady díla (jejíž hodnota však byla v mnoha případech v absolutním nepoměru k ceně díla a třeba ani nijak nebránila v užívání díla) nevznikl vůbec nárok na zaplacení ceny díla. Zhotovitel tak až do odstranění veškerých vad díla nemusel od objednatele obdržet vůbec žádnou odměnu.
Nově je vznik nároku na zaplacení ceny díla upraven v ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku a dopadá nejen na vztahy mezi podnikateli, ale obecně na všechny soukromoprávní vztahy. Toto ustanovení určuje - stejně jako předchozí ustanovení obchodního zákoníku, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Důležitá je však změna ve vnímání okamžiku provedení díla, kdy občanský zákoník ve svém ust. § 2604 výslovně stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním. Kromě použití vhodnějšího termínu dokončení díla namísto termínu ukončení díla došlo k vypuštění slova řádně. Dílo je pak dle ust. § 2608 odst. 1 občanského zákoníku dokončeno, je-li objednateli předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. S ohledem na výše uvedené je tak dílo nově provedeno již okamžikem jeho dokončení a předání objednateli, a to i přesto, že vykazuje jisté vady, které však nebrání jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Tímto okamžikem také zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla.
Nová právní úprava tak překovává dosavadní judikaturu a napříště by nemělo docházet k absurdním situacím, kdy zhotoviteli nevznikne nárok na zaplacení ceny díla byť jen kvůli jediné bezvýznamné vadě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
