Vznik nároku na zaplacení ceny díla
Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.
Za platnosti obchodního zákoníku judikatura dovodila, že dílo vykazující vady (bez ohledu na jejich závažnost) nelze považovat za dílo provedené ve smyslu ust. § 548 odst. 1. obch. zák., a to ani tehdy, pokud objednatel takové dílo od zhotovitele převzal. Soudy tento svůj závěr opřely zejména o znění ust. § 554 odst. 1 obch. zák., které stanovilo, že dílo je provedeno jeho řádným (tj. bez vad) ukončením a předáním. Z obchodního zákoníku dále vyplývalo, že pokud si smluvní strany nesjednaly jinak, vznikl nárok na zaplacení ceny díla až právě jeho provedením. V praxi tak vznikaly situace, kdy zhotoviteli z důvodu vady díla (jejíž hodnota však byla v mnoha případech v absolutním nepoměru k ceně díla a třeba ani nijak nebránila v užívání díla) nevznikl vůbec nárok na zaplacení ceny díla. Zhotovitel tak až do odstranění veškerých vad díla nemusel od objednatele obdržet vůbec žádnou odměnu.
Nově je vznik nároku na zaplacení ceny díla upraven v ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku a dopadá nejen na vztahy mezi podnikateli, ale obecně na všechny soukromoprávní vztahy. Toto ustanovení určuje - stejně jako předchozí ustanovení obchodního zákoníku, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Důležitá je však změna ve vnímání okamžiku provedení díla, kdy občanský zákoník ve svém ust. § 2604 výslovně stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním. Kromě použití vhodnějšího termínu dokončení díla namísto termínu ukončení díla došlo k vypuštění slova řádně. Dílo je pak dle ust. § 2608 odst. 1 občanského zákoníku dokončeno, je-li objednateli předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. S ohledem na výše uvedené je tak dílo nově provedeno již okamžikem jeho dokončení a předání objednateli, a to i přesto, že vykazuje jisté vady, které však nebrání jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Tímto okamžikem také zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla.
Nová právní úprava tak překovává dosavadní judikaturu a napříště by nemělo docházet k absurdním situacím, kdy zhotoviteli nevznikne nárok na zaplacení ceny díla byť jen kvůli jediné bezvýznamné vadě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



