Vznik nároku na zaplacení ceny díla
Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.
Za platnosti obchodního zákoníku judikatura dovodila, že dílo vykazující vady (bez ohledu na jejich závažnost) nelze považovat za dílo provedené ve smyslu ust. § 548 odst. 1. obch. zák., a to ani tehdy, pokud objednatel takové dílo od zhotovitele převzal. Soudy tento svůj závěr opřely zejména o znění ust. § 554 odst. 1 obch. zák., které stanovilo, že dílo je provedeno jeho řádným (tj. bez vad) ukončením a předáním. Z obchodního zákoníku dále vyplývalo, že pokud si smluvní strany nesjednaly jinak, vznikl nárok na zaplacení ceny díla až právě jeho provedením. V praxi tak vznikaly situace, kdy zhotoviteli z důvodu vady díla (jejíž hodnota však byla v mnoha případech v absolutním nepoměru k ceně díla a třeba ani nijak nebránila v užívání díla) nevznikl vůbec nárok na zaplacení ceny díla. Zhotovitel tak až do odstranění veškerých vad díla nemusel od objednatele obdržet vůbec žádnou odměnu.
Nově je vznik nároku na zaplacení ceny díla upraven v ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku a dopadá nejen na vztahy mezi podnikateli, ale obecně na všechny soukromoprávní vztahy. Toto ustanovení určuje - stejně jako předchozí ustanovení obchodního zákoníku, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Důležitá je však změna ve vnímání okamžiku provedení díla, kdy občanský zákoník ve svém ust. § 2604 výslovně stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním. Kromě použití vhodnějšího termínu dokončení díla namísto termínu ukončení díla došlo k vypuštění slova řádně. Dílo je pak dle ust. § 2608 odst. 1 občanského zákoníku dokončeno, je-li objednateli předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. S ohledem na výše uvedené je tak dílo nově provedeno již okamžikem jeho dokončení a předání objednateli, a to i přesto, že vykazuje jisté vady, které však nebrání jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Tímto okamžikem také zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla.
Nová právní úprava tak překovává dosavadní judikaturu a napříště by nemělo docházet k absurdním situacím, kdy zhotoviteli nevznikne nárok na zaplacení ceny díla byť jen kvůli jediné bezvýznamné vadě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
