Články

Rozjíždíte firmu a potřebujete ji „nakopnout“? Máte zaběhnutou společnost a poohlížíte se po možnostech investice do zajímavého projektu? Jednáte s investorem o podmínkách investice či naopak již chcete investovat do konkrétního projektu? V tomto článku nastíníme některé aspekty vztahu mezi investorem a společností, do které chce investor investovat. V druhém díle se budeme zabývat ochranou investic.

Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti.

S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé.

Druhá část příspěvku Lucie Moravčíkové o nové úpravě v oblasti veřejných zakázek se věnuje některým dalším změnám a novinkám, které přináší, konkrétně jde například o flexibilitu pořadí kroků, novinky v oblasti kvalifikace dodavatelů či možnost obnovení způsobilosti.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavatelům velkou volnost v tom, jak budou postupovat, co budou dělat a jakým způsobem budou zakázky zadávat. Tato velká volnost ale s sebou nese jeden velký problém – zadavatel bude mít vždy povinnost odůvodnit svůj postup. Jelikož zákon nedává téměř žádné mantinely, bude odůvodnění jakéhokoli postupu velmi složité.

Do Vídně to nemá z Brna daleko a kromě právnické fakulty vystudoval také německý jazyk. Možná i proto se Mgr. et Mgr. Michal Vávra začal zajímat o rakouské právo, a dnes již čtvrtým rokem vede pobočku advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners ve Vídni. Až uzraje čas, rád by se stal plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).

Nejvyšší soud vydal v roce 2014 rozsudek (23 Cdo 2654/2013), ve kterém potvrdil oprávněnost nároku na odměnu za servis ve formě paušální odměny, přestože žádný „hmatatelný“ servis poskytnut během fakturačního období nebyl. Tento článek tedy objasní skutkové okolnosti případu, které nejsou v praxi neobvyklé, a poukáže na závěry Nejvyššího soudu v této věci.

Není tomu tak dávno, kdy jsem na tomto místě popsal velmi odvážný přístup jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze, který přímočaře a hospodárně, leč přísně v mezích zákona, ve věci meritorně rozhodl, ač měl k dispozici řadu argumentů, proč věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí (O statečné odvolačce, 5. října 2016). Nyní mě zaujalo rozhodnutí soudu téhož stupně, ovšem toho olomouckého, které je právně nesmírně zajímavé, provokující vskutku hluboké úvahy a debaty, leč pro mou náturu přespříliš formalistické, chcete-li, podle mě mimo reálný život.

Do problematiky doménového práva nás tentokrát uvedl Petr Hostaš, zakládající partner advokátní kanceláře ČÍŽEK HOSTAŠ, zabývající se komplexním právním zajištěním provozu systému registrace doménových jmen v České republice. Petr Hostaš je též rozhodcem pro spory o doménová jména .EU a .CZ.

U práv zapisovaných do katastru nemovitostí zpravidla předpokládáme, že jsou zapsána podle skutečného stavu. V praxi je však možné se setkat se s řadou případů, kdy osoba zapsaná v katastru nemovitostí ve skutečnosti není vlastníkem dané nemovitosti nebo kdy katastr obsahuje chybný údaj ohledně věcného břemene. Jak v takových případech postupovat?

Přes šedesát poslanců Parlamentu ČR, zejména z KSČM a vládních stran ANO a ČSSD, se podepsalo pod návrh na znovuzavedení trestného činu, který by měl chránit hlavu státu před hanobením a urážkami ze strany veřejnosti. Podle některých předkladatelů návrhu, v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), by měl mít trest za hanobení prezidenta především výchovný charakter. Nabízí se otázka, jestli je hrozba trestu ročního odnětí svobody opravdu tím správným výchovným opatřením?

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Ve druhé části svého příspěvku představuje Mgr. Barbora Kubíková některé praktické otázky spojené s místními poplatky a jejich výběrem, např. znovuobnovenou možnost prominutí místního poplatku, vymáhání nedoplatků či poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství.

Společnost Apple nedávno dostala největší daňovou pokutu v historii EU. Bude pravděpodobně muset doplatit v přepočtu víc než 350 miliard korun za to, že si s Irskem dojednala daně nižší než jedno procento. Daňová optimalizace se opět vrací do centra pozornosti veřejnosti. V centru pozornosti zákonodárců je však už dlouho a rýsuje se hned několik způsobů, jak zákony postihnou neetické daňově optimalizační praktiky.

Příspěvek vás provede úskalími, s nimiž se obecní úředníci setkávají při správě místních poplatků. Vychází ze zkušeností veřejného ochránce práv a seminářů, které Kancelář veřejného ochránce práv pořádá pro obecní úředníky. Nejvíce se bude věnovat tématu nezletilých poplatníků místního poplatku a dále oprávnění promíjet poplatky, vymáhání poplatků a různým nedokonalostem současné právní úpravy.

V nedávné době bylo zveřejněno rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které má zásadní dopad na vztahy mezi směnečnými rukojmími (avalisty), kteří se zaručili za téhož dlužníka (avaláta). Rozhodnutí bylo vydáno 31. května 2016 pod sp. zn. 29 Cdo 2653/2015. Ačkoli se jedná o poměrně významnou změnu ve směnečném právu za poslední dobu, obešla se bez větší pozornosti.

Nenápadné ustanovení insolvenčního zákona může značně zkomplikovat život řadě dlužníků. Pokud totiž po prohlášení konkursu na majetek osoby, která je jejich věřitelem, plní tomuto věřiteli a plnění se nedostane do majetkové podstaty, nezprošťují se tímto plněním svého závazku. Jinými slovy, dluh není splněn, není-li o plnění obohacena majetková podstata. Může se tak stát, že po nich bude insolvenční správce dluh úspěšně (znovu) vymáhat.

"Myslím si, že výklad, že za výroky prezidenta republiky odpovídá jeho kancelář, je celkově špatný, a to už ze základních principiálních důvodů," poznamenává Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jaký by podle něj byl vhodnější postup v "kauze Peroutka"? Jak vykonává prezident svou funkci? A jak vnímá dr. Kudrna svou popularitu na sociálních sítích? O tom si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Komora daňových poradců České republiky představila v červnu 2016 standard QR Faktura, jehož cílem je zjednodušení přenosu základních účetních dat z papírové faktury přímo do účetních systémů.

V dnešní době považujeme internet za naprostou přirozenost, přes to všechno je však stále fenoménem, kterému sociální sítě, jako jsou Facebook, Twitter a jiné, dávají další rozměr. Právě prostřednictvím sociálních sítí lidé sdílejí často ty nejintimnější informace o sobě. Mnohdy si ale neuvědomují následky, které takové zveřejnění může způsobit.

V další části přehledu aktuální judikatury v oblasti zvyšování výživného se zaměříme na příjmy rodičů a jejich partnerů, jejich výpočet a také na otázku, co je vlastně osobní péčí o nezletilé dítě.

V úterý 22. listopadu se studenti Právnické fakulty UK vydali do Strakovy akademie, kde sídlí Úřad vlády ČR. Součástí programu byla mimo jiné i debata s tehdejším ministrem Mgr. Jiřím Dienstbierem. Návštěvu pořádal Spolek českých právníků Všehrd.

V rámci advokátní praxe se často setkáváme s představou klientů, že soudem přiznané výživné již není možno měnit. Zvýšení či změnu výživného na nezletilé dítě je však možné požadovat vždy, pokud dojde od poslední úpravy ke změně poměrů buď na straně nezletilého dítěte, na straně povinného rodiče nebo na obou stranách. Tyto případné změny bude vždy soud při rozhodování, zda stanovené výživné zvýšit či snížit, zkoumat.