Články

Všechna pravomocná soudní rozhodnutí by měla být publikovaná, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se tématem tvorby a publikace judikatury vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Temporální účinky judikatorních změn se mohou pohybovat na pomyslné ose mezi úplnou zpětnou aplikovatelností judikatorní změny na existující právní vztahy přes aplikovatelnost pouze s účinky pro futuro (tj. od judikatorní změny) až po vyloučení účinků judikatorní změny.

První novela zákona o obchodních korporacích zavedla volbu jedné třetiny členů dozorčí rady zaměstnanci v případě, má-li akciová společnost v pracovním poměru více než 500 zaměstnanců s tím, že počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi. Dle novely jsou společnosti povinny uvést stanovy a složení dozorčí rady do souladu se zákonem do dvou let ode dne nabytí účinnosti, tedy do 14. ledna 2019.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni řadou povinností, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Jednou z nejdůležitějších z nich je povinnost mlčenlivosti.

Osmý ročník odborného kongresu Právní prostor klepe na dveře. Ani letos nebude mezi panelisty chybět předseda Městského soudu v Praze a bývalý prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra.

Je pramenem práva pouze zákon v úzkém slova smyslu anebo je možné při respektování principu dělby moci přiznat možnost tvorby práva soudům, když lze nalézt podobnost soudních aktů se sekundárními normativními právními akty? Proč nelze soudcovskou tvorbu práva opomínat či odmítat s ohledem na uznávaný systém rovnováhy a brzd v právním státě? Demokracie není budována výlučně jen na principu dělby moci, který převládá v prezidentské a parlamentní formě vlády. Obdobně funguje koncentrace moci v parlamentarismu.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

„Čím déle se některé platformy dokážou vyhýbat plnění právních povinností za použití matoucích floskulí, že předběhly dobu i naše zastaralé právo, tím déle si udrží zjevnou konkurenční výhodu, proti těm, kteří pravidla respektují," říká v rozhovoru prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., specialista na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, který vede na pražské právnické fakultě výzkumný projekt "Sdílená ekonomika – sdílený právní problém".

Proč může být nevýhodné smlouvu nepodepsat? Dluhy, které převzal jeden z manželů za trvání manželství bez souhlasu druhého, nejsou zásadně součástí SJM. Jako nejsnazší způsob, jak se tedy vyvarovat potenciální hrozby budoucí exekuce, pokud si chcete vzít zápůjčku, se zdá být jednoduše nechat smlouvu o zápůjčce či úvěru podepsat pouze manžela. Na první pohled snadné řešení Vám ale může přinést více problémů, než byste tušili.

S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.

Již popáté v roli moderátora kongresu Právní prostor odpovídá na otázky naší redakce Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát pendlující mezi Brnem, Vídní a šachovými turnaji.

V exekučním řízení platí, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. V únoru letošního roku skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení těch částí ustanovení § 28 a § 38 odst. 1 exekučního řádu (dále jen „e.ř.“), které umožňují oprávněnému zvolit si soudního exekutora, k němuž exekuční návrh podá.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je příslušným k rozhodování sporů z doménových jmen, a to jak českých národních domén (ccTLD) .cz, tak domén generických (gTLD), mezi které patří nejznámější např. .com, .net, .org. V neposlední řadě je také jediným sudištěm na světě pro spory ohledně doménových jmen .eu. Spory o česká doménová jména se řídí Pravidly alternativního řešení sporů (dále jen „Pravidla“) a procesní pravidla pak upravuje Řád.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

V České republice se před národními soudy soudí velká spousta cizinců, kteří jsou znevýhodněni neznalostí českého jazyka během soudních řízení. Dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod má každý právo na spravedlivý proces a pokud se jedná o cizince tak dle čl. 37 odst. 4 Listiny mají mít právo na tlumočníka, pokud prohlásí, že jazyk řízení neovládají.

Jakým způsobem zasahuje rozhodování Soudního dvora Evropské unie do samotného principu spravedlnosti? Mají státy právo stanovit si způsob rozhodování sporů mezi nimi? Jak souvisí předsmluvní odpovědnost s demokracií? Na to a mnohé další nám poskytl odpovědi JUDr. Aleš Linhart, Ph.D. advokát spolupracující s advokátní kanceláří TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.

V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.

Nejvyšší správní soud v rámci své judikatury nepochybně přispěl k fenoménu tzv. soudcovské politiky, kdy nejmarkantněji je to vidět v rámci rozsudků tzv. "Křišťálových nocí".

Jsou čeští občané připraveni na referendum? Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., míní že nikoli. Ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie na téma referenda v českém ústavním pořádku vystoupí již za několik dní na kongresu Právní prostor.

Nejvyšší soud vydal v nedávné době druhé přelomové rozhodnutí ve věci přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích mezi dodavateli, a navázal tak na svůj dřívější rozsudek 21 Cdo 3712/2015.

Nejvyšší soud ČR nedávno vyjasnil, v jakém rozsahu lze právnické osobě přičítat vědomost jejích zástupců – jako např. chybějící dobrou víru.

Existuje tzv. soudcovská politika a mají správní soudy možnost ovlivňovat tvorbu práva? Měly rozsudky známé pod označením "Křišťálová noc I." a "Křišťálová noc II." vliv na podobu současné platné a účinné právní úpravy? A pokud ano, jaké to má další důsledky pro právní prostředí?

Obchodní společnosti či jiné ekonomicky aktivní subjekty při výkonu své činnosti přichází denně do styku s velkým množstvím dat, vztahujících se k jejich zaměstnancům, obchodním partnerům či zákazníkům. Tato data zpravidla obsahují osobní údaje subjektů údajů a lze je v zásadě rozlišit na data strukturovaná a na data nestrukturovaná.

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

Velkým přínosem pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání je publicita, která se nařízení GDPR věnuje, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. David Borovec. Se svým příspěvkem na téma ochrana osobních údajů v personální praxi vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.