Přesvědčení svědka o vině obžalovaných
V tomto komentáři se JUDr. Libor Vávra zabývá otázakou, zda může skutečnost, že je svědek přesvědčen o vině obžalovaných, znevěrohodnit celou svědeckou výpověď. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 3.9.2015, sp. zn. 5 To 262/2015
Komentář k usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 3.9.2015, sp. zn. 5 To 262/2015
V předloženém případě nalézací soud při svém hodnocení konkrétního důkazu použil velmi neobvyklou argumentaci. Dovodil, že je-li svědek přesvědčen o vině obžalovaných, je jeho výpověď nevěrohodná!
Argument o domnělém mínění svědka o vině obžalovaných jakožto důvodu vyloučení jeho výpovědi z usvědčujících důkazů je ovšem dle odvolacího soudu nepřijatelný.
Je totiž naprosto běžné ne-li typické, zdůrazňuje apelační senát, že svědci nějakých skutkových okolností, nějakého děje či jednání obviněných osob, z logiky fungování lidské psychiky na podkladě svých vjemů a svého rozumu činívají již ve chvíli pozorované události, případně i předem či posléze, ať již podvědomě či vědomě, názory o významu a smyslu pozorovaného, jejichž součástí jsou názory na otázku „viny“ jednající, posléze obviněné osoby.
Případné přesvědčení svědka o vině obžalovaného tak ani zdaleka neznamená, že svědek ať již zlovolně či bezděčně vypovídá nepravdu o svých vjemech, stejně jako hypotetická naprostá emocionální či racionální nezaujatost svědka, který z těch či oněch důvodů žádné vyhraněné postoje k otázce viny obviněné osoby nechová a žádné úvahy o povaze inkriminovaného jednání nečiní (pokud je něco takového vůbec možné), nezaručuje objektivitu či pravdivost jeho podání událostí.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



