Právo majitele sousedního pozemku na účast v řízení o povolení studny
V době sucha a stále častějších žádostí o stavbu studní, může být relevantní rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 4 As 227/2018, který přiznává sousedům právo být účastníkem stavebního řízení při výstavbě studny.
Okruh účastníků řízení při výstavbě studny, jakožto vodního díla, se řídí vodním zákonem. Ten však obsahuje pouze dílčí úpravu účastenství, proto se podpůrně použije také stavební zákon. Naopak správní řád se nepoužije. Podle § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, účastníkem stavebního řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Tak tomu je, pokud navrhovaná stavba může ovlivnit kvalitu a množství vody ve studni, která náleží sousedovi. V takovém případě má dotčený soused také být účastníkem řízení o povolení nakládání s podzemními vodami.
Soud však dodává, že smyslem účastenství souseda v řízení je pouze podávání námitek týkajících se potenciálního dotčení na jeho právech konkrétním navrženým způsobem provádění stavby, a může se ukázat, že tyto námitky nejsou důvodné. Nejde tak o to, že by se stavbou studny musel soused souhlasit.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



