Poplatek za komunální odpad se vůbec neřídí zákonem o správních poplatcích. Tento poplatek, primárně upravený zákonem o místních poplatcích, se v otázkách, které nejsou explicitně pokryty tímto zákonem (např. vracení poplatků), řídí daňovým řádem. Tento postup vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 195/2023.
Předmětem soudního přezkumu byla situace, kdy byl poplatek za komunální odpad stanoven na základě nesprávného zápisu v katastru nemovitostí. Objekt, který byl původně zkolaudován jako zemědělský účelový objekt, byl omylem do katastru nemovitostí zapsán jako stavba pro rodinnou rekreaci. Soud uznal, že by bylo nespravedlivé požadovat od majitelky objektu úhradu poplatku za odpad pouze kvůli chybě jiného správního orgánu.
Dále soud vyvrátil argument, že by pro určení poplatkové povinnosti mělo být rozhodující skutečné využití objektu. Podle Nejvyššího správního soudu je od 30. 6. 2012 klíčové pouze formální zařazení nemovitosti; pokud nemovitost stavbou pro rodinnou rekreaci formálně není, pak poplatkové povinnosti podléhat nemůže, a to bez ohledu na to, že si obecní úřad myslí, že k ní fakticky slouží či sloužit může, nebo o tom má dokonce důkazy.
V tomto případě byl tedy poplatek za komunální odpad vybírán neoprávněně, jelikož byl založen na nesprávném zápisu v katastru nemovitostí. Majitelka, která na tuto skutečnost poukazovala od počátku, má právo na jeho vrácení.
Diskuze k článku ()