Podpis na plné moci doručované datovou schránkou

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Podle aktuálního rozhodnutí sp. zn. 2 As 255/2015 platí, že plná moc v podobě elektronického dokumentu připojeného k podání, doručovanému prostřednictvím datové schránky zmocněnce, musí být buď podepsána zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele, nebo musí jít o výstup autorizované konverze.

V dané věci zcela pasivní účastník řízení dostal pořádkovou pokutu za nedostavení se k podání vysvětlení. Jediný “úkon”, který byl v řízení do té doby učiněn, bylo odvolání podané datovou schránkou účastníka, avšak podepsané firmou Fleet control, s. r. o. V datové zprávě byla přiložena plná moc bez zaručeného elektronického podpisu či ověřovací doložky autorizované konverze dokumentů.

V následném řízení se účastník dovolával již zmiňované bohaté judikatury NSS, podle níž několikrát postačovalo předložení plné moci v prosté kopii. Nejvyšší správní soud musel tedy vysvětlit, že podstatné je, aby nevznikla správnímu orgánu konkrétní pochybnost o existenci zmocnění; pouze tehdy lze akceptovat plnou moc i bez všech řádných náležitostí. V daném případě však pochybnosti vznikly jednak způsobem podání a jednak proto, že zmocněnec ani účastník výzvu k řádnému zaslání plné moci shodně ignorovali. Proto se nelze takto podané plné moci dovolávat.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde