Evidence doručení

Správní orgán není povinen prokazovat včasnost emailového podání, je však povinen evidovat dokumenty tak, aby z nich byl údaj o čase doručení zjistitelný, říká Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 1 As 106/2018. Pokud tak správní orgán neučiní, jedná se o pochybení, které nelze přičítat k tíži účastníka řízení.

Obecně soud uvádí, že správní řád dává účastníku řízení možnost učinit své podání vůči správnímu orgánu různými způsoby a je pouze na něm, který z nabízených způsobů zvolí. Pokud se účastník řízení rozhodne využít některého z nezaručených prostředků komunikace, jako je například emailové podání, musí mít na paměti, že s takovým způsobem mohou být spojena určitá rizika. Činí-li účastník podání prostřednictvím poštovních služeb, tzv. doporučeně, musí v případě sporu prokázat pouze podání k přepravě. Činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu elektronicky, obecně je na něm, aby doložil, že podání správnímu orgánu skutečně došlo, přičemž judikatura dovodila, že printscreen výpisu odeslaných emailových zpráv doručení do dispozice správního orgánu neprokazuje.

V dané věci však nebylo o doručení sporu, mj. proto, že o něm byl učiněn záznam ve spisu. Sporné bylo pouze datum a čas doručení.

Podání totiž bylo doručeno nejdříve do emailové schránky oprávněné úřední osoby, která jej následně přeposlala na podatelnu. Až doručení na podatelnu bylo časově zaevidováno, zatímco původní doručení nikoliv. Podle soudu je rozhodující, kdy se dostalo podání do dispozice úřadu, tj. rozhodující je právě okamžik doručení do první emailové schránky, nikoliv doručení na podatelnu.

Jelikož je povinností správního orgánu zaevidovat podání s časem doručení, a jelikož tak neučinil, musí podání považovat za včasně podané.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde