Nepovinné podání z datové schránky oprávněné osoby

Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 8 Cmo 306/2014

Informační systém datových schránek (ISDS) je světovým unikátem a vymožeností tzv. e-justice. Slouží jednak ke komunikaci „od soudu směrem k účastníkům“ (§ 46 odst. 1 o. s. ř.). Pokud má účastník (jeho advokát) aktivovanou datovou schránku, je povinností soudu mu do ní doručovat veškeré písemnosti. To však nezbytně neznamená, že by soudem nesprávně doručovaná písemnost („obyčejnou“ poštou namísto do datové schránky) nebyla doručena, převezme-li ji adresát „oproti podpisu doručenky“, neboť platí materiální princip při doručování, podle něhož je podstatné, zda se účastník objektivně měl možnost s doručovanou písemností seznámit.

Datové schránky však účelně slouží i při komunikaci účastník – soud, a to i pro účely podání i těch nejdůležitějších úkonů účastníků (žaloba, vyjádření ke kvalifikované výzvě, odvolání apod.). Podání je podle § 42 odst. 1 o. s. ř. možno učinit písemně, což není totéž, co „v listinné podobě“. Písemné podání se totiž činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo ještě výjimečně telefaxem.

Účastník, který má datovou schránku aktivovanou, musí ji „vybírat“, aby nezmeškal důležité procesní lhůty; ovšem není jeho povinností zasílat svá podání soudu výlučně prostřednictvím ISDS – může tak učinit i „postaru“, tedy odevzdat podání v podatelně soudu či je zaslat poštou. Vyplývá to z ustanovení § 18 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb., podle něhož fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může (ale nemusí) provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.

Proto nemůže být ani účelná obrana účastníka, který zmeškal procesní lhůtu a který tvrdí, že se tak stalo z důvodu výpadku elektrického proudu, kdy systém datových schránek údajně nefungoval.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde