Náklady řízení v bagatelních věcech
Ústavní soud konstatoval, že by náklady řízení měly přesahovat žalovanou částku pouze ve vyjímečných a odůvodněných případech.
Ústavní soud se zastal insolvenčního věřitele, který přihlásil tři (promlčené) pohledávky v souhrnné výši 1 530 Kč, a který měl zaplatit náklady řízení ve výši 12 342 Kč, jelikož byl insolvenční správce zastoupen advokátem.
Věřitel uvedl, že poté, co mu byla bez jakékoliv předžalobní výzvy doručena incidenční žaloba, vzal přihlášku sporných pohledávek v celém rozsahu zpět. Následně také insolvenční správce vzal svou žalobu zpět, ale požadoval přiznání nákladů právního zastoupení. Ústavní stížnost se opírala o to, že šlo o právně jednoduchou věc spočívající v posouzení formulářových podkladů, na které neměl insolvenční správce, sám advokát, potřebu najímat dalšího advokáta, aby jej zastupoval.
Ústavní soud konstatoval, že přiznaná výše nákladů na právní zastoupení insolvenčního správce advokátem je v hrubém nepoměru k výši částek, projednávaných v insolvenčním sporu, a k ostatním skutkovým a právním okolnostem sporu.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



