Jmenování před zákoníkem práce

V dané věci se řešilo odvolání z funkce vedoucího [oddělení inspektorátu ČIŽP], který byl jmenován již v roce 1993 a odvolán v roce 2008. Relevantní pro danou věc bylo i to, že před svým jmenováním, byl dotyčný zaměstnancem, tudíž jmenováním by došlo pouze ke změně v obsahu pracovního poměru, jak dovodila judikatura již v roce 1999 (sp. zn. 21 Cdo 2096/98). Jenže podle soudu bylo jmenování neplatné, jelikož pozice, do níž byl jmenován, nebyla podle statutu organizace vedoucím zaměstnancem. Šlo tak tedy o pouhou změnu pracovní smlouvy. Situace se však dále zkomplikovala novelou zákoníku práce k 1. 1. 2008, podle které se tato pozice již za vedoucího zaměstnance ze zákona považuje (tj. bez ohledu na interní předpis a způsob vzniku).

Z přechodných ustanovení novely Nejvyšší soud dovodil, že od 1. 1. 2008 se pracovní poměr vedoucích zaměstnanců uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce považuje za založený jmenováním, i když vzniknul jinak. Pro daný případ byl tedy výsledek takový, že tohoto (neplatně) jmenovaného zaměstnance bylo možno s ohledem na pozici, kterou zastával po r. 2008, odvolat, tak jako by byl jmenován.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde