Jmenování před zákoníkem práce

Pro dlouhodobé vrcholné zaměstnance státní správy může být zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1054/2015, které se vyjadřuje k povaze pracovních poměrů vzniklých před rokem 2008 jmenováním do vedoucí pozice organizační složky státu či příspěvkové organizace, jejich organizačního útvaru nebo organizačního útvaru státního fondu, státního podniku nebo Policie České republiky (tj. pracovníků dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

V dané věci se řešilo odvolání z funkce vedoucího [oddělení inspektorátu ČIŽP], který byl jmenován již v roce 1993 a odvolán v roce 2008. Relevantní pro danou věc bylo i to, že před svým jmenováním, byl dotyčný zaměstnancem, tudíž jmenováním by došlo pouze ke změně v obsahu pracovního poměru, jak dovodila judikatura již v roce 1999 (sp. zn. 21 Cdo 2096/98). Jenže podle soudu bylo jmenování neplatné, jelikož pozice, do níž byl jmenován, nebyla podle statutu organizace vedoucím zaměstnancem. Šlo tak tedy o pouhou změnu pracovní smlouvy. Situace se však dále zkomplikovala novelou zákoníku práce k 1. 1. 2008, podle které se tato pozice již za vedoucího zaměstnance ze zákona považuje (tj. bez ohledu na interní předpis a způsob vzniku).

Z přechodných ustanovení novely Nejvyšší soud dovodil, že od 1. 1. 2008 se pracovní poměr vedoucích zaměstnanců uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce považuje za založený jmenováním, i když vzniknul jinak. Pro daný případ byl tedy výsledek takový, že tohoto (neplatně) jmenovaného zaměstnance bylo možno s ohledem na pozici, kterou zastával po r. 2008, odvolat, tak jako by byl jmenován.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde