Odpovědnost za oheň

Ten, kdo na svém pozemku pracuje s otevřeným ohněm a k jehož prospěchu či využití se otevřený oheň udržuje, je povinen bez ohledu na to, jak a kdo se podílí na spalování v ohništi, zajistit bezpečné nakládání s ohněm tak, aby bylo riziko vzniku požáru minimalizováno, tj. aby se oheň nekontrolovaně nerozšířil. Musí k tomu zvolit patřičná opatření, která nejsou v podrobnostech předepsána, je tedy na každém, aby posoudil, zda místo založení otevřeného ohně, jeho intenzita či další okolnosti, nehrozí přenosem ohně, resp. aby přijal opatření, která tomu jsou způsobilá zabránit. Porušení této prevenční povinnosti představuje porušení právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák.

Zejména za teplého a větrného počasí je povinností všech zúčastněných (srov. též úpravu společné a nerozdílné odpovědnosti podle § 438 odst. 1 obč. zák.) zajistit, aby se nerozšířil jimi založený a stále udržovaný oheň z neohraničeného ohniště na povrchu pokrytém suchou trávou; zvýšené riziko představuje rovněž umístění ohniště do bezprostřední blízkosti jehličnatých porostů přiléhajících k dřevěné pergole sousední nemovitosti. Zákonné prevenční povinnosti nedostojí ani jedna z osob, které oheň za těchto podmínek založily a udržovaly, a to bez ohledu na to, kdo zrovna do ohniště přikládal.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde