Spory mezi složkami státu

Finanční úřad vyměřil Úřadu vlády odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši půl miliardy Kč za to, že Úřad vlády bez výběrového řízení zadal zakázku na zajištění audiovizuálního vybavení pro akce konané v rámci předsednictva České republiky v Radě EU společnosti PROMOPRO. Úřad vlády se bránil mj. tím, že sám je poškozeným v trestním řízení vedeném se 12 osobami, které se na tom podílely, a není za jednání těchto osob odpovědný.

Nejvyšší správní soud se rozhodnutím, č.j. 9 Afs 365/2017-36, celou věcí odmítnul zabývat s tím, že Úřad vlády nemůže dojít újmy, když zde nedochází k převodu vlastnického práva k předmětným finančním prostředkům. Soud odvod chápe pouze jako organizační a interní rozpočtové opatření uvnitř moci výkonné. Jeho nepříznivé následky vyvolají na Úřadu vlády toliko dočasné “rozpočtové nepohodlí” a potřebu zažádat o mimořádné navýšení rozpočtové kapitoly.

Soud zdůrazňuje, že se věcí odmítá zabývat z toho důvodu, že jde o dvě složky moci výkonné. Pokud by došlo ke sporu mezi organizační složkou státu moci výkonné a moci soudní či zákonodárné, nebo i jinou složkou, která je ze zákona na moci výkonné nezávislá (ČNB, RRTV apod.), pak by bylo možno uvažovat o zásahu do principu dělby moci a soud by se věci zabýval.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde