Zpronevěra vlastního automobilu
Lze se dopustit trestného činu zpronevěry užíváním vlastního automobilu? Za určitých okolností ano. O jaké okolnosti se jedná se dozvíte z tohoto článku.
Pro správné pochopení problematiky je nejprve důležité, aby čtenář pochopil, v čem přesně spočívá trestný čin zpronevěry. Dle § 206 trestního zákoníku se zpronevěry dopustí ten „kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou…“. Na první pohled tedy nedává smysl, že by se trestného činu zpronevěry mohl dopustit někdo užíváním vlastního automobilu. To se však přesně stalo paní J.S., která za to byla českými soudy nakonec i potrestána.
Paní J.S. si pomocí úvěru u finanční společnosti pořídila automobil značky Volkswagen a pohledávku, kterou vůči ní měla finanční společnost zajistila zajišťovacím převodem vlastnického práva k tomuto automobilu dle § 2040 občanského zákoníku.
Později se však bohužel paní J.S. dostala do finančních problémů, které byly natolik závažné, že byl na její majetek prohlášen konkurs. Do majetkové podstaty v insolvenčním řízení byl zařazen i její automobil, neboť insolvenční správkyně zamýšlela zpeněžení automobilu za účelem úhrady dluhů paní J.S. Paní J.S. však insolvenční správkyni i přes své počáteční sliby automobil nevydala a zhruba rok a půl jej dále společně se svým synem užívala, a to až do okamžiku, dokud nebyl automobil zajištěn Policií České republiky. Po tuto dobu samozřejmě automobil ztrácel na ceně, což poškodilo věřitele paní J.S.
Zákon40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník
§ 206
Zpronevěra
(1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(6) Příprava je trestná.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Nyní se zase vrátím k zajišťovacímu převodu vlastnického práva finanční společnosti. Pokud dlužník dočasně převede věřiteli k zajištění svého dluhu vlastnického právo k určité věci, není majitelem této věci, dokud nesplní rozvazovací podmínku ve smyslu § 2040 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o právní úpravu, kterou úvěrové společnosti využívají velmi často a je nutné to mít na paměti ve chvíli, kdysi člověk u nich úvěr obstarává.
V případě paní J.S. to znamenalo, že dokud nesplatila svůj dluh vůči finanční společnosti, nebyla majitelkou automobilu a automobil byl naopak z hlediska práva považován za věc cizí ve smyslu § 206 trestního zákoníku a tím, že jej odmítla insolvenční správkyni vydat, se dopustila trestného činu zpronevěry.
Zdroj: bnt journal
Zdroj:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1253/2019
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




