Vládní návrh novely trestního zákoníku: Služba v soukromé armádě jakožto trestný čin

Trestní odpovědnost za službu v soukromých ozbrojených silách (tj. nepodléhajících žádnému státu) – byť může být v některých případech vyvozena na základě různých skutkových podstat např. teroristických trestných činů – není nyní v trestním zákoníku exaktně ukotvena, což se však může na základě navržené novely změnit.

Současná právní úprava: Trestný čin služby v cizích ozbrojených silách

Skutková podstata trestného činu „Služba v cizích ozbrojených silách“ je upravena v ustanovení § 321 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“) následovně:

„(1) Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.“

Tímto jiným právním předpisem je ustanovení § 34 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „branný zákon“), které stanoví:

„(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.

(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že trestnost služby českého občana v cizích ozbrojených silách se vztahuje pouze na službu v ozbrojených silách států, které nejsou členy Severoatlantická aliance (NATO) a zároveň tento český občan nemá dvojí občanství. Pokud je tedy například zájemce o službu v armádě státu X jak občanem České republiky, tak občanem státu X, není pro něj účast v armádě státu X trestná podle českého práva. V případě, že český občan vstoupí do armády státu Y, který je členem NATO, pak takové jednání opět není trestné. Dlužno podotknout, že většina armád (stejně jako česká armáda) nepřijímá do svých řad cizí státní příslušníky, přičemž klasickým příkladem legální služby v armádě cizího státu - člena NATO, je služba ve francouzské cizinecké legii.

Návrh novely trestního řádu: Nový trestný čin „Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“

Původní návrh na kriminalizaci služby v soukromých armádách - formou nového trestného činu „Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ podle ustanovení § 321a trestního řádu - byl obsažen ve vládním návrhu novely trestního řádu, vedeném pod sněmovním tiskem č. 639 v 8. volebním období Poslanecké sněmovny, avšak s koncem volebního období bylo projednávání tisku ukončeno. Následně se tento návrh (v totožném znění) začlenil do vládního návrhu zákona, vedeného pod sněmovním tiskem č. 86 v 9. volebním období Poslanecké sněmovny, přičemž ke dni 18. 3. 2022 se sněmovní tisk nachází ve fázi před třetím čtením. Skutková podstata nového trestného činu „Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ podle ustanovení § 321a je navržena v následujícím znění:

„Kdo se účastní činnosti nestátní ozbrojené skupiny zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu tím, že

a) se zapojí do bojové činnosti takové skupiny,

b) jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a),

c) získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a) nebo b), nebo

d) cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), b) nebo c),

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“

Z důvodové zprávy

Výběr z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ze dne 10. 12. 2021 (sněmovní tisk č. 86 z 9. volebního období Poslanecké sněmovny):

„Stávající právní úprava obsažená v trestním zákoníku v současnosti neumožňuje vždy postihnout osoby, které se účastní činnosti ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. … V souvislosti s touto problematikou lze zmínit trestný čin služby v cizích ozbrojených silách podle § 321 trestního zákoníku. … Jeho aplikace je naopak vyloučena v případě nestátních entit, byť ozbrojených a vykazujících určitou míru organizace, stejně tak jako v případě útvarů, které sice obdobně jako stát fungují či se tak označují, ale státem nejsou (typicky např. tzv. Islámský stát). V kontextu ozbrojených konfliktů, které jsou často velmi nepřehledné, bude mnohdy navíc velmi složité rozlišit, která ozbrojená skupina je státní (podléhající státnímu vedení) a která nestátní. …

… Dalším trestným činem, o kterém lze v dané souvislosti uvažovat, je trestný čin účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, podle kterého lze postihnout osobu, která založí teroristickou skupinu nebo se činnosti teroristické skupiny účastní. V tomto případě však bude nutné prokázat teroristický charakter takové skupiny, zejména to, že je tato skupina zaměřená na páchání teroristických trestných činů. To může v určitých případech narážet na obtíže spojené s prokazováním takové činnosti, zvláště za situace, kdy se aktivity takové skupiny budou odehrávat daleko od území České republiky v místě ozbrojených konfliktů. …

… Dále lze zmínit i trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku, podle něhož je trestně odpovědný pachatel, který takovou skupinu založí, který se účastní její činnosti nebo který takovou skupinu podporuje. … Byť si lze představit, že některé z těchto entit mohou v jednotlivých případech naplnit definiční znaky organizované zločinecké skupiny, většinou tomu tak nebude. …

… Jako bezpečnostní riziko je však třeba vnímat i určitá jednání osob vykonávaná v rámci jejich účasti v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu, které nenaplní definici teroristické skupiny a které ani nebudou podléhat vedení jiného státu. Toto bezpečnostní riziko existuje jak ve vztahu k České republice, tak i ve vztahu k zemi, kde se daný konflikt odehrává. …

… Na základě výše uvedeného lze tak shrnout, že určité formy členství v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu lze vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu, kterou však dle současné úpravy není možné či je velmi komplikované trestněprávně postihnout. Navrhovanou změnou by mělo dojít k napravení dnešního nevyhovujícího stavu. Bez významu není ani skutečnost, že kriminalizací účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu dojde rovněž k narovnání dosavadní disproporce, kdy možnost trestního postihu závisela toliko na skutečnosti, se kterou stranou v ozbrojeném konfliktu daná osoba sympatizovala a ke které se připojila – jednalo-li se o vládního aktéra, šlo dané jednání při splnění dalších podmínek kvalifikovat jako službu v cizích ozbrojených silách dle § 321 trestního zákoníku, pokud se však jednalo o aktéra nestátní povahy (například o povstalecké síly), nebylo dané jednání trestněprávně postižitelné. …“

Závěr

Shrneme-li současnou trestněprávní úpravu služby v armádě cizího státu, pak lze konstatovat, že je trestná jen v případech, kdy je konána v armádě státu, který není členem NATO, případně též v dalších armádách bez výslovného povolení prezidenta republiky. Co se týče služby v nestátních vojenských entitách, pak tato může být v některých případech trestná již podle současné právní úpravy, avšak ne vždy, a proto zákonodárce přistoupil k předmětnému legislativnímu návrhu.