Nouzový stav nelze v trestních kauzách považovat za událost ohrožující zdraví lidí
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil dosavadní roztříštěnou rozhodovací praxi soudů ve věci právní kvalifikace krádeží spáchaných v době nouzového stavu.
Zatímco před vypuknutím pandemie koronaviru hrozil pachatelům trestného činu krádeže, jehož spácháním došlo ke způsobení škody na cizím majetku ve výši nikoliv nepatrné, trest odnětí svobody maximálně na dvě léta, za obdobné krádeže spáchané v době nouzového stavu byly v některých případech jejich pachatelům ukládány tresty až čtyřikrát vyšší. Tomu však nyní učinil přítrž Nejvyšší soud, když prostřednictvím svého právního názoru poskytl obecným soudům určité vodítko, jak předmětné ustanovení trestního zákoníku vykládat v kontextu aktuální situace.
Nouzový stav, pandemie a čtvrtý odstavec
Vyšší trestní sazba má svůj původ v ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, který pachatele krádeže spáchané „… za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ penalizuje trestem odnětí svobody na 2 až 8 let. Doposud byl tuzemskými soudy nouzový stav takřka automaticky posuzován právě jako ona uvedená „jiná událost“, tedy jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Je však třeba připomenout, že toto ustanovení bylo do trestního zákoníku včleněno v souvislosti s rozsáhlými povodněmi v roce 2002, kdy bylo potřeba přísněji trestat především rabování opuštěných obydlí.
Subsumpce aktuální situace pod tzv. „čtvrtý odstavec“ se nejcitelněji dotkla především recidivistů, kteří tak byli za své protiprávní jednání sankcionování hned dvakrát ‑ jednou za recidivu v rámci ust. § 205 odst. 2 trestního zákoníku, podruhé za spáchání činu v době nouzového stavu na základě ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. A to i v případě, že se výše způsobené škody pohybovala v řádech několika desítek korun.
Litujeme, nepovedlo se načíst data.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
