Komentář: K výjimečným trestům za vraždu v Jihlavě
Olomoucký vrchní soud na začátku května zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká výjimečný trest odnětí svobody v délce 24 let a Jakub Doležal stráví ve vězení za přečin nadržování 4 roky. Soud zároveň potvrdil výjimečný trest odnětí svobody v délce 25 let pro hlavního aktéra činu Michala Kisiova.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
K uložení výjimečného trestu[1] odnětí svobody nad 20 až do 30 let podle § 54 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), může soud přistoupit v případě, že závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížená. Při posouzení, zda je v konkrétním případě naplněna podmínka zvlášť vysoké závažnosti, je zapotřebí vycházet z objektivních okolností, jako jsou význam dotčeného zájmu chráněného trestním zákonem, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti spáchání činu a rovněž ze subjektivní stánky, tedy například z míry zavinění pachatele, jeho pohnutky, záměru nebo cíle. Pokud je však okolnost, pro kterou by měla být závažnost spáchaného zvlášť závažného zločinu hodnocena jako velmi vysoká, zákonným znakem trestného činu, nelze k ní znovu přihlížet i z hlediska ustanovení § 54 odst. 2 TrZ. Takový postup by byl možný pouze v případě, pokud by její intenzita byla podstatně vyšší, než jaká se u zločinů daného druhu vyskytuje obvykle.[2] Závěr o obzvláště ztížené možnosti nápravy pachatele pak musí být založen na komplexním zhodnocení osobnosti pachatele, vyplývat z jeho chování v minulosti a z jeho současných osobnostních charakteristik.[3]
Ze všech dostupných informací o spáchaném trestném činu lze dovodit, že minimálně podmínka velmi vysoké závažnosti byla v daném případě naplněna. Čin byl bezpochyby spáchán zvlášť trýznivým způsobem, neboť dívka trpěla desítky minut, kdy navíc musela vnímat, že bude usmrcena a byla zde rovněž vyšší míra brutality a surovosti. Nelze také opomenout, že pachatelé se trestného činu dopustili ve snaze ochránit sami sebe před trestním stíháním. Právě v reakci na stoupající brutalitu pachatelů a závažnost násilných trestných činů, jaké se vyskytovaly v daném případě, došlo s přijetím nového trestního zákoníku ke zvýšení obecné horní hranice trestu odnětí svobody na 20 let (z původních 15 let) a také zvýšení rozsahu časově omezeného výjimečného trestu, kterým je trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let (původně nad 15 až do 25 let).
*Autorka příspěvku je advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., a doktorandkou na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Výjimečným trestem se podle § 54 odst. 1 TrZ rozumí jednak trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje
[2] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737.
[3] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 738.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



