Komentář: K výjimečným trestům za vraždu v Jihlavě
Olomoucký vrchní soud na začátku května zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká výjimečný trest odnětí svobody v délce 24 let a Jakub Doležal stráví ve vězení za přečin nadržování 4 roky. Soud zároveň potvrdil výjimečný trest odnětí svobody v délce 25 let pro hlavního aktéra činu Michala Kisiova.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
K uložení výjimečného trestu[1] odnětí svobody nad 20 až do 30 let podle § 54 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), může soud přistoupit v případě, že závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížená. Při posouzení, zda je v konkrétním případě naplněna podmínka zvlášť vysoké závažnosti, je zapotřebí vycházet z objektivních okolností, jako jsou význam dotčeného zájmu chráněného trestním zákonem, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti spáchání činu a rovněž ze subjektivní stánky, tedy například z míry zavinění pachatele, jeho pohnutky, záměru nebo cíle. Pokud je však okolnost, pro kterou by měla být závažnost spáchaného zvlášť závažného zločinu hodnocena jako velmi vysoká, zákonným znakem trestného činu, nelze k ní znovu přihlížet i z hlediska ustanovení § 54 odst. 2 TrZ. Takový postup by byl možný pouze v případě, pokud by její intenzita byla podstatně vyšší, než jaká se u zločinů daného druhu vyskytuje obvykle.[2] Závěr o obzvláště ztížené možnosti nápravy pachatele pak musí být založen na komplexním zhodnocení osobnosti pachatele, vyplývat z jeho chování v minulosti a z jeho současných osobnostních charakteristik.[3]
Ze všech dostupných informací o spáchaném trestném činu lze dovodit, že minimálně podmínka velmi vysoké závažnosti byla v daném případě naplněna. Čin byl bezpochyby spáchán zvlášť trýznivým způsobem, neboť dívka trpěla desítky minut, kdy navíc musela vnímat, že bude usmrcena a byla zde rovněž vyšší míra brutality a surovosti. Nelze také opomenout, že pachatelé se trestného činu dopustili ve snaze ochránit sami sebe před trestním stíháním. Právě v reakci na stoupající brutalitu pachatelů a závažnost násilných trestných činů, jaké se vyskytovaly v daném případě, došlo s přijetím nového trestního zákoníku ke zvýšení obecné horní hranice trestu odnětí svobody na 20 let (z původních 15 let) a také zvýšení rozsahu časově omezeného výjimečného trestu, kterým je trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let (původně nad 15 až do 25 let).
*Autorka příspěvku je advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., a doktorandkou na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Výjimečným trestem se podle § 54 odst. 1 TrZ rozumí jednak trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje
[2] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737.
[3] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 738.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.



