Komentář: K novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Koncepce kriminalizace jednání právnických osob zřejmě dozná značných změn. V případě, že bude schválena novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, budou právnické osoby odpovídat za všechny trestné činy s výslovným uvedením těch trestných činů, za které odpovídat nebudou.
V současné době právnické osoby odpovídají za 83 trestných činů, přičemž od 1. 8. 2014 jsou právnické osoby na základě zákona č. 141/2014 Sb. nově trestně odpovědny za trestný čin znásilnění (§ 185 TZ), účasti na pornografickém představení (§ 193a TZ), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b TZ) a lichvy (§ 217 TZ).
Připravovaná novela by měla napravit současný stav, kdy právnické osoby nejsou trestně odpovědné za jednání, kterých se mohou v závislosti na předmětu své činnosti typicky dopouštět. Může se jednat o trestné činy v oblasti dopravy, trestné činy proti životu a zdraví atp. Pokud novela zdárně projde legislativním procesem, očekávám jednoznačný nárůst trestního stíhání právnických osob. Zároveň to však bude dalším signálem pro právnické osoby, aby se chovaly preventivně a trestné činnosti předcházely. Napomoci by jim k tomu měly tzv. Compliance programy, které právnickým osobám umožňují nastavení řízení procesů, úpravu vnitřních předpisů a nastavení dalších mechanismů, aby mohly účinně trestní odpovědnosti právnických osob předcházet. Důležitým faktorem je samozřejmě správná aplikace zákona ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podle dosavadních statistik se však zdá, že orgány činné v trestním řízení si zákon přisvojily a umějí ho aplikovat.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
