Soudní exekutoři a informační povinnost podle zákona o svobodném přístupu k informacím
V březnu letošního roku Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudní exekutoři nejsou povinnými osobami podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, ale jsou podnikatelskými subjekty, i když na ně stát delegoval některé pravomoci, které jinak přísluší soudům.
Zpráva byla v médiích vyložena tak, že soud exekutorům podnikatelské postavení založil. To však není pravda, jen je deklaroval, podobně jako to učinil zákonodárce již před přijetím exekučního řádu nebo Ústavní soud před více než deseti lety.
Zákon exekutorovi ukládá povinnost dohlížet na řádný výkon činnosti jeho úřadu. Užití termínu „úřad“ ve spojení s činností soudního exekutora se však v historii exekutorství nejednou ukázalo jako ne zrovna šťastné řešení. Pojem exekutorský úřad totiž není v zákoně nikterak vysvětlen. Pod pojmem úřad se většinou rozumí správní úřad jako organizační složka státu, ale exekutor je fyzickou osobou, kterou stát jmenoval do exekutorského úřadu. Proto na něj v minulosti bylo mnohdy nahlíženo jako na představeného v čele skutečného úřadu s důsledky s tím spojenými. Exekutorský úřad je však pouhým souborem pravomocí. Proto by do postavení exekutorů jistě vneslo více jistoty, kdyby byl pojem úřad z exekučního řádu zcela vypuštěn a napříště by postačilo pouze uvedení jména a příjmení s označením „soudní exekutor“.
Avšak ani po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na veřejnosti zcela neutichly požadavky, aby do budoucna exekutoři jako podnikatelské subjekty měli mít i jiné povinnosti jako například zveřejňovat výroční zprávy nebo účetní závěrky. Otázkou však je, na základě jakého titulu by měli exekutoři podnikatelé mít zvlášť uloženu povinnost ve vztahu ke zveřejňování údajů z účetnictví. Žádný podnikatel nemá povinnost zveřejňovat údaje z účetnictví jen proto, že je podnikatelem. Taková povinnost vždy souvisí s dalšími skutečnostmi, například s jeho obratem, počtem zaměstnanců nebo zařazením do některé ze zvláštních kategorií stanovených zákonem. Soudní exekutoři nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, nehospodaří s prostředky státního rozpočtu, nejsou jejich příjemci, stejně tak nemají možnost podnikat prostřednictvím právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku. Většina soudních exekutorů má méně než 10 zaměstnanců a ani jejich obrat nedosahuje výše zakládající povinnost nechat si účetní závěrku zkontrolovat auditorem dle zákona o účetnictví. Rovněž nespadají do kategorie vybraných účetních jednotek, ani mezi subjekty veřejného zájmu. Fakticky jsou z hlediska zákona o účetnictví mikro účetními jednotkami. V tom ohledu proto na soudního exekutora nelze spravedlivě bez dalšího vznášet požadavek na zveřejňování údajů z účetnictví. Exekutor je podnikatelem na regulovaném trhu, jemuž zákonodárce vymezil okruh působnosti, cenu, za kterou bude služby poskytovat, a vykonává nad ním dohledovou i kárnou pravomoc. Otázka jeho hospodaření pak není věcí veřejného zájmu natolik významnou, aby veřejnost měla legitimní zájem se o ni vůbec zajímat.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


