Soudní exekutoři a informační povinnost podle zákona o svobodném přístupu k informacím
V březnu letošního roku Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudní exekutoři nejsou povinnými osobami podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, ale jsou podnikatelskými subjekty, i když na ně stát delegoval některé pravomoci, které jinak přísluší soudům.
Zpráva byla v médiích vyložena tak, že soud exekutorům podnikatelské postavení založil. To však není pravda, jen je deklaroval, podobně jako to učinil zákonodárce již před přijetím exekučního řádu nebo Ústavní soud před více než deseti lety.
Zákon exekutorovi ukládá povinnost dohlížet na řádný výkon činnosti jeho úřadu. Užití termínu „úřad“ ve spojení s činností soudního exekutora se však v historii exekutorství nejednou ukázalo jako ne zrovna šťastné řešení. Pojem exekutorský úřad totiž není v zákoně nikterak vysvětlen. Pod pojmem úřad se většinou rozumí správní úřad jako organizační složka státu, ale exekutor je fyzickou osobou, kterou stát jmenoval do exekutorského úřadu. Proto na něj v minulosti bylo mnohdy nahlíženo jako na představeného v čele skutečného úřadu s důsledky s tím spojenými. Exekutorský úřad je však pouhým souborem pravomocí. Proto by do postavení exekutorů jistě vneslo více jistoty, kdyby byl pojem úřad z exekučního řádu zcela vypuštěn a napříště by postačilo pouze uvedení jména a příjmení s označením „soudní exekutor“.
Avšak ani po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na veřejnosti zcela neutichly požadavky, aby do budoucna exekutoři jako podnikatelské subjekty měli mít i jiné povinnosti jako například zveřejňovat výroční zprávy nebo účetní závěrky. Otázkou však je, na základě jakého titulu by měli exekutoři podnikatelé mít zvlášť uloženu povinnost ve vztahu ke zveřejňování údajů z účetnictví. Žádný podnikatel nemá povinnost zveřejňovat údaje z účetnictví jen proto, že je podnikatelem. Taková povinnost vždy souvisí s dalšími skutečnostmi, například s jeho obratem, počtem zaměstnanců nebo zařazením do některé ze zvláštních kategorií stanovených zákonem. Soudní exekutoři nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, nehospodaří s prostředky státního rozpočtu, nejsou jejich příjemci, stejně tak nemají možnost podnikat prostřednictvím právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku. Většina soudních exekutorů má méně než 10 zaměstnanců a ani jejich obrat nedosahuje výše zakládající povinnost nechat si účetní závěrku zkontrolovat auditorem dle zákona o účetnictví. Rovněž nespadají do kategorie vybraných účetních jednotek, ani mezi subjekty veřejného zájmu. Fakticky jsou z hlediska zákona o účetnictví mikro účetními jednotkami. V tom ohledu proto na soudního exekutora nelze spravedlivě bez dalšího vznášet požadavek na zveřejňování údajů z účetnictví. Exekutor je podnikatelem na regulovaném trhu, jemuž zákonodárce vymezil okruh působnosti, cenu, za kterou bude služby poskytovat, a vykonává nad ním dohledovou i kárnou pravomoc. Otázka jeho hospodaření pak není věcí veřejného zájmu natolik významnou, aby veřejnost měla legitimní zájem se o ni vůbec zajímat.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



