Sleva na pojistném pro pracující důchodce
Zákonem č. 417/2024 Sb. došlo s účinností od 1. ledna 2025 ke změně zákona o důchodovém pojištění, konkrétně mj. k zavedení slevy na pojistném pro pracující důchodce.
Ti tak díky tomu na pojistném ušetří 6,5 %. Sleva se týká pouze pojistného na straně zaměstnance. Na straně zaměstnavatele se odvod pojistného nemění.
Koho se sleva týká?
Sleva se týká starobních důchodců pracujících na základě pracovní smlouvy i pracovníků pracujících na základě smluv mimo pracovní poměr, jejichž příjem zakládá účast na sociálním pojištění a toto pojištění je odváděno zaměstnavatelem (DPP a DPČ).
Na slevu má nárok i důchodce, který dál pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Také jemu klesne pojistné o 6,5 procentního bodu, tedy na 22,7% z vyměřovacího základu namísto současných 29,2 %. Sleva se samozřejmě nevztahuje na podnikající důchodce, kteří jsou pod tzv. limitem hrubého zisku. Pro rok 2025 činí tento limit 111 737 Kč. Důchodci, kteří si jako OSVČ vydělají méně totiž sociální pojištění platit nemusí.
Jak slevu uplatnit?
Zaměstnanec musí o slevu aktivně požádat svého zaměstnavatele. K prokázání splnění podmínek doloží rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.
Podnikající důchodce uplatí slevu v rámci přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Poprvé tak slevu uplatní v roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025. OSVČ, která splňuje podmínky pro slevu na pojistném, může také uplatnit sníženou sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné. Uplatnění snížené sazby pro placení záloh na pojistné může OSVČ oznámit prostřednictvím tiskopisu dostupném na ePortálu ČSSZ.
OSVČ v paušálním režimu nemá nárok na sníženou sazbu pro měsíční zálohy na pojistné a je tedy povinna hradit paušální zálohy v plné výši dle stanoveného pásma pro paušální zálohy.
Zrušení dosavadního systému navyšování starobního důchodu za odpracovaných 360 dnů
Zavedením nové slevy na důchodovém pojištění se k 31. 12. 2024 ruší možnost, aby si pracující starobní důchodce mohl požádat o přepočet důchodu a zvýšení o 0,4 % výpočtového základu po 360 odpracovaných dnech. Pro přepočet důchodu je tedy možné uplatnit jen odpracované doby získané do konce roku 2024. Žádost o zvýšení důchodu je možné podat až 5 let zpětně.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
