Prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek
Možnost prokázat určitou část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele je za určitých podmínek v českém právu veřejných zakázek dlouhodobě možná. I zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tuto možnost zachovává, byť v určitých ohledech proces prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby zpřísňuje.
Podle „staré“ úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), byl dodavatel oprávněn prokázat část profesních (mimo výpis z obchodního rejstříku) a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím poddodavatele, pokud zadavatel za poddodavatele předložil i) čestné prohlášení, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ii) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud v ní je poddodavatel zapsán, a v neposlední řadě iii) smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a subdodavatelem, ze které vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace.
Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) přitom vyplývá, že poměr mezi prokazovanou kvalifikací a účastí poddodavatele na předmětu plnění veřejné zakázky musí být úměrný (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. S68/2010/VZ ze dne 15. 6. 2010) a závazek k poskytnutí plnění musí být dostatečně konkrétní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 204/2014 ze dne 14. 5. 2015).
ZZVZ tuto zavedenou praxi přebírá, když v ustanovení § 83 umožňuje prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (nově se tedy ZZVZ nezmiňuje o poddodavatelích). S ohledem na částečné znovuzavedení ekonomické kvalifikace do stavu před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb. je možné prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby prokázat i obrat (v takovém případě může zadavatel požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, viz § 83 odst. 3 ZZVZ).
Nadto ZZVZ rozšiřuje seznam dokladů, které je dodavatel povinen za jinou osobu, jejímž prostřednictvím kvalifikaci prokazuje, předložit. Nově tak dodavatel za jinou osobu musí předložit kromě dalších doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ (tj. výpis/y z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla jiné osoby, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků k zemi sídla jiné osoby a k České republice, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k zemi sídla jiné osoby a k České republice a zbývající čestná prohlášení dle 75 ZZVZ). To je pro dodavatele, kteří prokazují část kvalifikace prostřednictvím jiných osob, zejména ze zahraničí, minimálně po časové a administrativní stránce poměrně náročné. Je možné do nabídky samozřejmě vložit čestné prohlášení, pokud tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučí, nebo jednotné evropské osvědčení (viz § 86 odst. 2 ZZVZ), nicméně v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ je v nadlimitním režimu zadavatel povinen si před uzavřením smlouvy od vybraného uchazeče stejně vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci.
Co se týče náležitostí písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci zadavatele, nově postačí, pokud se bude jednat o jednostranný závazek, tj. není potřeba předkládat smlouvu. Za situace, že obsahem závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem, má se za to, že tento závazek splňuje požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tj. poskytnutí potřebného plnění dodavateli.
Pokud ovšem dodavatel prostřednictvím jiné osoby prokazuje technickou kvalifikaci spočívající v poskytnutí seznamu referenčních stavebních prací (§ 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ), seznamu významných služeb (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ) nebo osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ), musí dokument obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
Lze tedy uzavřít, že nová právní úprava ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob obsahuje přesnější pravidla pro tento postup, přičemž s ohledem na rozšířený seznam dokladů, které je dodavatel za jinou osobu povinen do nabídky nebo nejpozději před uzavřením smlouvy předložit, je tento proces pro dodavatele náročnější.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




