Co se stane s „černými stavbami“ po účinnosti nového stavebního zákona? - část II.

Nový stavební zákon vyšel ve Sbírce zákonů 29. července 2021 pod č. 283/2021 Sb. a nabude plné účinnosti 1. července 2023, s výjimkou některých ustanovení s dřívější účinností.

Předchozí část článku si můžete přečíst zde.

Dodatečné povolení a opakované řízení s novým povolením

Nový stavební zákon odlišuje od dodatečného povolení stavby tzv. opakované řízení s novým povolením. Opakované řízení se bude vztahovat na stavby provedené na základě povolení, které bylo následně zrušeno např. v soudním přezkumu s odstupem času, a to i po dokončení stavby. Neuplatní se zde ani podmínka dobré víry. Předpokladem pro možnost postupovat v opakovaném řízení, a ne v dodatečném povolení, je ostatně výstavba v souladu s pravomocným a následně zrušeným povolením. Neuplatní se ani omezení spočívající v nemožnosti udělit výjimku z požadavků na výstavbu. To dává v daném případě smysl. Pokud totiž ve zrušeném rozhodnutí byla povolena výjimka z požadavků na výstavbu, nebylo by ji možné jinak v novém řízení opět udělit, a to ačkoliv by byla legitimní. Původní povolení záměru by mohlo být zrušeno jen z důvodu procesního pochybení na straně stavebního úřadu (např. chyba spočívající ve vyloučení některého účastníka), nebylo by tedy přiměřené, aby byl by stavebník nucen stavbu odstranit, a to ačkoliv by udělení výjimky bylo v daném případě odůvodněné.

Ustanovení § 259 navíc stanoví další výhodu pro stavebníka v opakovaném řízení. I když nebudou splněny některé podmínky pro povolení záměru dle § 193 (např. soulad s územním plánem nebo požadavky na výstavbu), povolí se stavba, pokud „povinný jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavby“.

Možnost dodatečného povolení podle § 256 se tedy bude vztahovat pouze na úzký okruh případů.

Přechodná ustanovení pro již existující černé stavby

Otázkou je, jak se postavit k černým stavbám, které byly zrealizovány před účinností nového stavebního zákona (tj. před 1. 7. 2023). Návrh nového stavebního zákona, který byl zpracován v návaznosti na diskuse pracovních skupin a rozeslán do meziresortního připomínkového řízení v listopadu 2019 v návaznosti na rekodifikační diskuse v pracovních skupinách na tuto otázku pamatoval. V § 168 odst. 12 stanovil, že pro „staré černé stavby“ se neuplatní požadavek na dobrou víru (tento návrh neobsahoval oproti schválenému znění zákaz udělení výjimky z požadavků na výstavbu). Bylo tedy postaveno najisto, že existující černé stavby bude možné odstranit, popř. i dodatečné povolit, a to v zásadě za podobného přístupu jako podle stávající úpravy.

Schválené znění nového stavebního zákona však takové přechodné ustanovení neobsahuje, z čehož vyplývají tři možné přístupy:

• 1. Za prvé, „staré černé stavby“ (tj. dokončené před 1. 7. 2023) již nebude možné dodatečně povolit, ale také ne odstranit. Tento závěr by vyplýval z důvodové zprávy k § 254 (resp. § 249 dle číslování důvodové zprávy – v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů došlo k přečíslování ustanovení zákona): „Nový režim odstraňování nepovolených staveb se uplatní na stavby zahájené po nabytí účinnosti zákona. Tvrzení, že stavba byla zahájena dříve (před účinnosti nové úpravy), musí stavebník v řízení prokázat.“ Tento výklad popisuje jako reálný (byť s oprávněnými výhradami) také JUDr. Kubík.[1]