Nový stavební zákon: pozměňovací návrhy mezi druhým a třetím čtením

Dne 1. dubna 2021 proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé čtení návrhu nového stavebního zákona (sněmovní tisk 1008), v rámci kterého byla navržena celá řada pozměňovacích návrhů (celkem 86), jejichž základem se stal komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. Více o tomto komplexním pozměňovacím návrhu se můžete dočíst v našem článku.

Podané pozměňovací návrhy lze podle jejich obsahu rozdělit do několika základních skupin.

Do první z nich je možné zařadit návrhy, které směřují k většímu přiblížení návrhu původním východiskům, z nichž vycházel věcný záměr zákona. Patří sem například návrh výslovně zakotvit základních zásady ochrany dotčených zájmů při rozhodování podle stavebního zákona. Mělo by se jednat zejména o zásady ochrany podmínek pro vyvážený rozvoj území a principu proporcionality při vážení dotčených zájmů, vycházející z judikatury Ústavního soudu. Tyto zásady by měly být východiskem pro rozhodování stavebních úřadů a dotčených orgánů, zejména při posuzování a řešení rozporů mezi různými veřejnými a soukromými zájmy.

Podle další z navržených zásad by platilo, že územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný zájem na konkrétním způsobu využití území. Výsledkem procesu pořízení územně plánovací dokumentace by v souladu s touto zásadou měl být co nejširší konsensus všech dotčených subjektů na tom, jaký způsob budoucího využití území nejlépe odpovídá veřejnému zájmu. To by neznamenalo, že každý projekt odpovídající přípustnému využití podle územního plánu bude automaticky povolen. Nebylo by však možné, aby správní orgány obecně hodnotily projekty určitého typu jako nepovolitelné, například pro nedostatečný přístup k pozemkům, jestliže jde o projekt který je v souladu s územním plánem.

Velmi podstatnou změnu by představovaly konkrétní záruky ochrany proti nečinnosti stavebních úřadů. Cílem nové právní úpravy má být zrychlení povolovacího řízení a reálná ochrana účastníků řízení před nezákonnou nečinností úřadů. Jako nástroj vymahatelnosti rozhodování v zákonné lhůtě se proto navrhuje zavést opatření spočívající ve vzniku povolení záměru při marném uplynutí lhůt pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru. K tomuto následku však dojde pouze v případě, že návrh na povolení záměru včetně všech příloh byl podán řádně se všemi náležitostmi. Návrh dále obsahuje záruky pro ochranu práv dotčených subjektů a veřejných zájmů. Rozhodnutí vzniklé v důsledku nečinnosti by bylo vždy přezkoumáno nadřízeným orgánem, a to buď na základě odvolání, nebo i bez jeho podání z úřední povinnosti. Konečné rozhodnutí by tak vydával nadřízený stavební úřad. Současně by vždy muselo být prošetřeno, zda se úředník nevydáním rozhodnutí ve lhůtě nedopustil kárného provinění. Alternativou je návrh na zavedení objektivní odpovědnosti státu za nedodržení zákonných lhůt. Stavebník by pak v případě nedodržení lhůty měl nárok na paušalizovanou náhradu újmy ve výši 1000 Kč za každý započatý den prodlení.

Další pozměňovací návrhy do zákona doplňují základní obecná ustanovení hmotného stavebního práva, týkající se požadavků na využívání území a na umisťování staveb. Týkají se zejména využívání veřejného prostoru, reagují na problémy a trendy doby (např. oteplování, sucho, povodně, ale i dopravní zátěž apod.) a mají přispívat ke kultivaci a rozvoji estetických a užitných hodnot veřejného prostoru obcí a měst.

Do této skupiny dále patří mimo jiné následující pozměňovací návrhy:

• doplnění závazných lhůt v procesu pořizování územně plánovací dokumentace,
• zavedení práva stavebníka vyjádřit se k předběžnému závěru stavebního úřadu o tom, že žádosti o povolení záměru nelze vyhovět,
• stanovení, že přístup k děleným nebo scelovaným pozemkům nemusí být nutně jen přímý z veřejné komunikace, ale lze jej zajistit i nepřímo přes další pozemky nebo stavby.
• ochrana dobré víry stavebníka zkolaudované stavby, u níž by bylo dodatečně zrušeno pravomocné rozhodnutí o povolení stavby – navrhuje se stavbu dodatečně povolit i tehdy, pokud stavebník jednal v dobré víře a nařízením odstranění by vznikla újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavby,
• přiznání postavení účastníka řízení stavebníkovi v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí o povolení stavby.