Nejčastější chyby v uveřejňování smluv II.
O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?
První část článku si můžete přečíst zde.
Nezveřejnění tzv. „staré smlouvy“
Zákon o registru smluv dopadá také na smlouvy, které byly uzavřeny před 1. 7. 2016, a to v případě, že jsou měněny libovolným dodatkem a dnes by uveřejnění v registru smluv podléhaly (viz ust. § 8 odst. 3 zákona o registru smluv). Například nájemní smlouva na dobu neurčitou z roku 2010, ke které se 20. 10. 2016 uzavřel dodatek o navýšení nájemného.
V těchto případech je zapotřebí řádně uveřejnit dodatek takové „staré smlouvy“ a jako přílohu připojit onu „starou smlouvu“ včetně všech jejích dodatků.
Jestliže ale „stará smlouva“ není uveřejněna, pak se jedná o nesprávně uveřejněný dodatek. U dodatků uzavíraných od 1. 7. 2017 dopadne na tyto situace sankce neplatnosti smluvního dodatku, tudíž neuveřejnění „staré smlouvy“ způsobí neplatnost uzavřeného dodatku. Tomu je možné se vyhnout tak, že se „stará smlouva“ uveřejní v registru smluv nejpozději do 3 měsíců od uzavření dodatku.
A co platnost „staré smlouvy“? V případě špatného uveřejnění dodatku se neplatným stává pouze daný dodatek, nikoli původní „stará smlouva“, ta zůstává v platnosti. Pouze bude zapotřebí uzavřít dodatek nový.
Tip: Pokud by Vám uveřejnění „staré smlouvy“ působilo velké obtíže, máte možnost místo dodatku uzavřít smlouvu zcela novou, a tu pak uveřejnit v registru smluv bez nutnosti uveřejňovat starou smlouvu a všechny její dodatky.
Špatné či nevhodné znečitelnění
V uveřejňovaných smlouvách se řada informací, s ohledem na ochranu práv fyzických a právnických osob, odstraňuje. Typickým příkladem jsou osobní údaje či obchodní tajemství. Tyto informace je zapotřebí nejprve řádně identifikovat a posléze řádně znečitelnit.
Při publikování smluv ve formátu pdf (s textovou vrstvou) je možné využít klasické začernění těch pasáží smlouvy, které obsahují chráněné informace. V případě, že pro uveřejnění používáte některý z textových souborů umožňujících začernění (doc., docx., rtf., odt.), pak si dejte pozor, abyste nepublikovali takto začerněné údaje. Každý by mohl začernění jednoduše odstranit a zjistit tak chráněné údaje. Poškozená osoba by se následně mohla kvůli zasažení do práv obrátit i na soud. V těchto případech je lepší pasáže obsahující chráněné údaje zcela odstranit a nahradit je např. křížky, tečkami či volným prostorem s označením „část textu vynechána“.
Nezřídka ale bývají znečitelněny údaje, které mají být uveřejněny a není důvod je chránit. Typickým příkladem je číslo bankovního účtu právnické osoby. Nejde o osobní údaj, ani o obchodní tajemství a proto není důvod je ve smlouvách umazávat či jinak znečitelňovat. Dlužno dodat, že taková chyba s sebou nenese žádné právní následky a nemůže způsobit zneplatnění publikované smlouvy.
Dalším příkladem nesprávného znečitelnění může být domnělé obchodní tajemství jako např. počet podání, číslo obsluhující přepážky či jméno a příjmení zodpovědného pracovníka. Nicméně znečitelnění pasáží s domnělým obchodním tajemstvím je takovou (malou) chybou, která nezpůsobuje zneplatnění uveřejněné smlouvy. Neplatnou by se mohla smlouva stát až v případě, že by byla téměř celá znečitelněná (začerněná). Takový přístup je v rozporu se zákonem o registru smluv a jeho smyslem.
Tip: V těchto případech se nabízí obchodní tajemství a další chráněné údaje uvádět do smluv jen v nezbytně nutném rozsahu nebo je vyčlenit do přílohy smlouvy (např. výrobní postup, výkres, atd.) a takovou přílohu, jejímž obsahem je pouze obchodní tajemství, neuveřejnit.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




