Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I.
Registr smluv běží už šest měsíců a obsahuje tisíce záznamů a publikovaných smluv. Je čas provést krátké zhodnocení toho, zda jsou publikované smlouvy uveřejněny dle požadavků zákona a jaké jsou nejčastější chyby v uveřejňování.
Nejčastější chyba: nesprávný formát smlouvy
Zcela nejčastější chybou v uveřejňování smluv je jejich publikování ve formátu, který není otevřený a strojově čitelný. Dle ust. § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy rozumí vložení do registru elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat.
Elektronický systém umožňuje publikovat smlouvu ve formátech .doc, .docx, .txt, .rtf, .odt a .pdf. Prvních pět je z hlediska „strojové čitelnosti“ a „otevřenosti“ formátu poměrně bezproblémových. Problémy nastávají právě u posledně zmiňovaného formátu .pdf. Aby byly dodrženy požadavky zákona, je zapotřebí, aby vložený .pdf soubor obsahoval také textovou vrstvu. Nesmí tedy jít o obrázek ani o prostý sken smlouvy. Bohužel značná část publikovaných smluv je uveřejněna právě formou špatného .pdf souboru – skenu.
K tomu je nutné dodat, že od 1. 7. 2017 by veškeré takto publikované smlouvy byly s ohledem na ust. § 7 odst. 1 zákona o registru smluv považovány za nesprávně uveřejněné a tudíž od počátku zrušené (absolutně neplatné). Uvedenou chybu lze napravit, a to tak, že se nejpozději do 3 měsíců od uzavření smlouvy nahraje do registru smluv smlouva ve správném (otevřeném a strojově čitelném) formátu.
Chybějící metadata
Další zásadní chybou, na kterou jsme při prohledávání registru smluv narazili, je nevyplnění požadovaných metadat, tj. základních informací o uzavírané smlouvě ve webovém formuláři. Vždy se vyplňuje identifikace smluvních stran, datum uzavření smlouvy, předmět smlouvy a cena, resp. hodnota smlouvy.
Pouze některé instituce (např. vysoké školy, výzkumné ústavy, státní, krajské a obecní akciovky a společnosti s ručením omezeným, státní podniky) nemusí identifikovat druhou smluvní stranu a cenu, resp. hodnou smlouvy, avšak pouze tehdy, pokud jsou tyto informace jejich obchodním tajemstvím (což neplatí paušálně). Obecně je možné informaci o ceně či hodnotě smlouvy nevyplnit také v případech, pokud cenu či hodnotu není možné určit (což platí pro všechny povinné subjekty).
Naopak např. příspěvková organizace (jako povinný subjekt podle zákona o registru smluv), která si kupuje zboží či služby od soukromého dodavatele, musí vždy zveřejnit celkovou cenu, resp. hodnotu uzavřené smlouvy. Pokud tak neučiní, opět s odkazem na ust. § 7 odst. 1 zákona o registru smluv půjde od 1. 7. 2017 o neplatně uzavřenou smlouvu, na kterou se bude hledět, jako kdyby nikdy uzavřena nebyla.
I tuto chybu lze odstranit, a to tak, že se nejpozději do 3 měsíců od uzavření smlouvy v registru smluv doplní záznam o celkovou cenu, resp. hodnotu smlouvy. Podobně se postupuje i v případech, kdy v metadatech chybí informace o druhé smluvní straně, ačkoli vyplněny být mají.
Předmět smlouvy
Další velice častou a zásadní chybou v uveřejňování je nesprávné vyplnění předmětu smlouvy v metadatech. Předmět smlouvy musí být řádně identifikován. Z předmětu smlouvy musí být patrné, o jakou smlouvu jde a co je jejím obsahem/plněním. Mezi správné příklady patří např. názvy Kupní smlouva na zdravotnický materiál, Smlouva o pronájmu kancelářských prostor, Smlouva o výstavbě budovy nové radnice, Smlouva na dodávku posypového materiálu, Smlouva o směně pozemků, apod. Naopak příkladem špatně popsaného předmětu je Objednávka č. 5896 či Smlouva č. 4865. Takové nesprávné označení předmětu smlouvy v metadatech způsobuje taktéž nesprávné uveřejnění smlouvy a tudíž zrušení smlouvy od počátku. Náprava je možná podobně jako v předchozích případech dodatečnou opravou do 3 měsíců od uzavření smlouvy.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
