Koncepce BIM – výstupy v oblasti zadávání, projektového řízení a smluv

Pracovní skupiny v rámci Koncepce BIM představují poměrně úzký a akční tým odborníků, který pro řádné naplnění cílů vládní koncepce mimo jiné vytváří základní obsah nejdůležitějších dokumentů. Všechny výstupy pracovních skupin přitom podléhají řadě recenzních procesů tak, aby každý z dokumentů opustil půdu Koncepce BIM v co nejdokonalejší podobě.

Pracovní skupina PS02 při své činnosti vychází z předpokladu, že veškeré procesy ve stavebnictví by měly být ve své podstatě velmi jednoduché, jen je potřeba se s nimi naučit řádně pracovat. Hlavní snahou je tak začít zejména spolupracovat a změnit motivaci jednotlivých účastníků výstavby od sledování vlastních zájmů ke sledování zájmů celého odvětví. Je totiž nezbytné naučit se chápat výhody inovací a začít budovat konkurenceschopnost českého stavebnictví, které má bezesporu potenciál dostat se na světovou špičku.

Hlavními problémy, s nimiž se bude nezbytné vypořádat, jsou především smlouvy připravované zadavateli ad hoc, neefektivní změnové mechanismy, nedostatečné projektové řízení a v rámci veřejných zakázek pak hodnocení výhradně na nejnižší nabídkovou cenu. Spolu s těmito nešvary pak byl v českém stavebnictví v průběhu let nastolen stav, kdy vztahy mezi zadavateli a dodavateli ani vzdáleně nepřipomínají kooperaci vedoucí ke společnému cíli, kterým by měla být úspěšná realizace výstavbového projektu.

První výstupy pracovní skupiny PS02

Stěžejní prostředky nastavení nových vztahů ve stavebnictví představují obzvláště efektivní projektové řízení, hodnocení na kvalitu a standardizace smluv zajišťující jasné a jednoduché rozdělení pravidel. K nastolení změn, které je třeba stavět od samotných základů, vznikly v rámci pracovní skupiny PS02 první tři stěžejní dokumenty, a to doporučení týkající se hodnocení při zadávání veřejných zakázek, doporučení týkající se projektového řízení a tzv. BIM protokol.

Doporučení z hlediska hodnocení při zadávání veřejných zakázek

Úkolem doporučení zabývajícího se hodnocením při zadávání veřejných zakázek (dále též jen „doporučení k veřejným zakázkám“) je především inspirovat a motivovat veřejné zadavatele a ukázat jim cestu, jak lze inovativně přistupovat k veřejným zakázkám. Současný model zadávání bohužel mnohdy vede k demotivaci dodavatelů a též časté diskriminaci těch kvalitních dodavatelů, kteří sice mnohdy mívají vyšší vstupní cenu, nicméně jsou schopni zajistit například nižší náklady na provoz stavby.

Koncepce BIM se snaží dosavadní myšlenkové mapy rozbít a přimět zadavatele, aby se nebáli a odhodlali se k novým postupům. Doporučení k veřejným zakázkám, jako součást smluvního standardu, tak směřuje ke kvalitě, která by měla být cílem každého výstavbového projektu. Doporučení k veřejným zakázkám se inspiruje zahraničními postupy hodnocení veřejných zakázek, přichází se specifikací základních hodnotových požadavků představujících pro dodavatele výzvu a směr, jakým se v oblasti zadávání veřejných zakázek mají vydat, a definuje metodu hodnocení snoubící jak ekonomickou stránku věci, tak tu směřující k tomu, aby finanční prostředky byly zadavatelem vynakládány účelně a s ohledem na kvalitu plnění.

Doporučení k projektovému řízení

Hlavním tématem druhého výstupu pracovní skupiny PS02 (dále též jen „doporučení k projektovému řízení“) je projektové řízení a s tím související rozdělení kompetencí a odpovědnosti mezi jednotlivé účastníky výstavbového projektu.

Doporučení k projektovému řízení upozorňuje na nezbytnost řádného časového řízení, řízení nákladů a řízení změn a vyzdvihuje nenahraditelnou roli projektového manažera a jeho týmu, který má za úkol úspěšný průběh a dokončení výstavbového projektu. Ve vztahu k zadavatelům pak s ohledem na tyto skutečnosti nabádá ke zvýšené pozornosti při smluvní úpravě těchto aspektů, když nedílnou součástí celého výstavbového projektu musí být spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem.

Pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačního modelu

Pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačního modelu, tzv. BIM protokol, představují speciální smluvní ustanovení ke standardizované smlouvě pokrývající specifické otázky a vztahy výstavbového projektu. BIM protokol je tak důležitým nástrojem pro úspěšnou práci s informačním modelem, a to zejména skrze rozdělení práv a povinností mezi jednotlivé účastníky výstavby, když odpovědné osoby jsou v BIM protokolu řádně specifikovány, včetně jejich příslušných odpovědnostních vztahů a povinností.

Ve vztahu k BIM protokolu je ale vždy nutné pamatovat na skutečnost, že ač je BIM protokol do jisté míry vzorem, je nezbytné s ním pracovat spíše jako s inspiračním zdrojem, který bude zadavatelem vždy upraven tak, aby reflektoval konkrétní aspekty, parametry a specifika veřejné zakázky a výstavbového projektu. Zadavatel tak bude nucen naučit se vnímat specifika jednotlivých výstavbových projektů, řádně na ně reagovat a pracovat s nimi.

Závěr

Ač se obor stavebnictví, i prostřednictvím výše uvedených výstupů, vydal směrem ke změně, nesmíme se domnívat, že tato změna proběhne ze dne na den. Prvním krokem však může být to, že se nebudeme zaměřovat jen na neúspěchy, ale budeme nadšeni z těch dílčích kroků, které se povedou, přičemž i jakýkoli neúspěch je jen cestou ke správnému řešení a možností naučit se něco nového. Uvědomme si, že, co se odvětví stavebnictví týče, jsme na jedné lodi a především je nezbytné spolupracovat.