Ústavně právní výbor sněmovny prý doporučil novelizaci občanského zákoníku
V dnešních dnech probíhá výjezdní zasedání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve Špindlerově Mlýně byla dnes na pořadu novelizace občanského zákoníku, kterou v současné době připravuje Ministerstvo spravedlnosti.
Poslanci se podle tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti jednomyslně shodli, že souhlasí s novelizací kodexu v rozsahu potřebných změn. „Ústavně právní výbor jednoznačně doporučil, aby byl zákoník novelizován, ale nechceme se dopustit chyby na druhou, tzn. přijmout novelu bez důkladné analýzy a odůvodnění potřebnosti jednotlivých změn,“ uvedl během zasedání předseda výboru Jeroným Tejc.
Zasedání se účastnil i první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán, pod jehož vedením novela vzniká. „Pro nás je důležité, že se ústavně právní výbor postavil k potřebnosti novely velmi konstruktivně. Shodli jsme se, že problémy, o nichž už víme, je třeba vyřešit hned a nečekat, až lidem opravdu ublíží,“ uvedl.
(Pozn. redakce: Informace byla přejata z páteční tiskové zprávy Ministerstva spravedlnosti.)
Z expertní komise odchází její členové
Jak to s novelou občanského zákoníku dopadne si však budeme muset ještě počkat. V médiích se objevily zprávy o tom, že se expertní komise Ministerstva spravedlnosti, která se měla na novele civilního kodexu pod vedením prvního náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána podílet, rozpadá. Vystoupit z ní měli prof. Jan Dědič a doc. Ivana Štenglová, neboť byli původně přizváni k technické novele, která však v některých oblastech přerostla ve změny koncepční. V komisi naopak setrvávají prof. Irena Pelikánová a JUDr. Ljubomír Drápal.
Odborné kolegium pro občanské právo požaduje provedení analýzy
Proti novele v podobě, jak byla zveřejněna na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, vystoupily na tři desítky expertů na občanské právo. Členem této skupiny je i hlavní tvůrce kodexu prof. Karel Eliáš a dalších šest profesorů občanského práva. Konečné usnesení z prvního jednání, které obsahuje jednak informace o ustavení odborného kolegia pro občanské právo při Ústavu státu a práva AV ČR, a dále stručné závěry z tohoto jednání, bylo adresováno ministryni spravedlnosti Heleně Válkové a jejímu prvnímu náměstkovi Pelikánovi.
“Nevymezujeme se proti novelizaci jako takové. Ale i proto, že většina z nás dlouhodobě působi též v praxi, dospěli jsme k závěru, že připravovaná novela praxi vstříc nevychází. Spíše směřuje k vytvoření koncepčně jiného zákoníku, a tím i k rozkolísání právní jistoty. Rozsah uvažovaných změn je mimořádný,” píše se v usnesení. Členové kolegia však projevili i ochotu pomoci s původně proklamovanou analýzou fungování rekodifikovaného hmotného práva v praxi. Nevyloučili ani variantu spolupráce na samotné novelizaci občanského zákoníku.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



