Poselství nového Občanského zákoníku
Zatím možná ještě právníci pitvají texty a přemýšlejí, jakým způsobem se vyrovnat s ustanoveními v novém Občanském zákoníku. Přitom se jako vždy dělí na zastánce a odpůrce.
Asi to jinak nejde. Každý jev nebo čin má své zastánce i odpůrce, a tak je má i nový Občanský zákoník. V tomto výrazně jiném předpise, než na jaké jsme byli doposud zvyklí, je však nutno vnímat i jeho podstatu. Ta stojí na myšlence, že se tímto předpisem řídí hospodáři, a to ti, kteří chtějí být dobrými hospodáři.
KDO JE DOBRÝ HOSPODÁŘ?
Možná se zdá být zbytečné připomínat, že dobrý hospodář je ten, který ví, z čeho a jak chce docílit svůj zisk, je si vědom nutných výdajů s tím spojených a respektuje je stejně jako úhrady odměn a plateb těm, kteří se s ním na dosažení zisku podílejí. Dobrý hospodář je rovněž ten, který si je vědom nutnosti platit daně jako podíl na úspěchu ve prospěch těch, kteří se ještě - nebo už - na snažení podílet nemohou.
Pohlédneme-li do našeho současného podnikatelského prostředí, musíme uznat, že v něm se pohybují lidé, jejichž hlavním cílem je získat peníze pro svou potřebu bez ohledu na své okolí a rovněž je hodně i těch, jejichž cílem je neplatit daně vůbec. Jsou to ti lidé, kteří nerespektují, že děti ve školkách potřebují dostat svačinku a lidé v léčebnách čaj. Omlouvají se obvykle tím, že by to ti nahoře stejně rozkradli. Takový postoj je nemorální a nedůstojný dobrého hospodáře.
ROZUM PRŮMĚRNÉHO ČLOVĚKA
Hned v prvních paragrafech je konstatováno, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od něj může očekávat. Rozum průměrného člověka nemá nic společného s úrovní jeho vzdělání. Rozum průměrného člověka je takový, který nemá diagnostikovány psychické změny. Jinými slovy to znamená, že nový Občanský zákoník jasně určuje, že kdo se chce pohybovat v podnikatelském prostředí, tak může, ale musí si umět za svá rozhodnutí i případná pochybení nést svou míru odpovědnosti. Důsledky nezodpovědného chování jsou v dalších ustanoveních nejen naznačovány, ale jsou dále rozpracovány i v souvisejících nových předpisech. Pokud někdo vstupuje aktivně do podnikatelského prostředí, má dostatek průměrného rozumu k tomu, aby si zvážil, zda je dostatečně vybaven pro to, aby svou roli důstojně sehrál a uspěl. Současně to lze chápat i tak, že pokud podniká někdo, kdo není připraven, může být překvapen, ale jeho odpovědnosti ho to nezbaví.
NENÍ DÁNO, CO JE PSÁNO
V paragrafu 2 odstavec 2 je doslova uvedeno: “Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce, nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu”. Podrobným zkoumáním tohoto ustanovení lze dovodit, že se uzavírá cesta hledání děr v zákonech, což je pro mnohé oblíbenou náplní jejich činností a tak trochu i adrenalinovým sportem, v němž mohou argumentovat citací z nepovedených předpisů. Z opačného pohledu se může stát, že bude bádáno nad tím, jak to zákonodárce vlastně myslel. Může to generovat opět řady protichůdných komentářů a nekonečných tahanic před soudy.
PRVNÍCH ČTRNÁCT PARAGRAFŮ
Možná by stálo za úvahu veřejně vysvětlovat a komentovat prvních čtrnáct paragrafů nového Občanského zákoníku. Alespoň hlavní myšlenku spočívající ve snaze přeměnit podnikající veřejnost na dobré hospodáře, jejichž cílem je tvořit a nikoliv jen čerpat. Bylo by vhodné přenést takovou myšlenku i do rodinné výchovy a do škol, už i do těch základních. Dnešní nejmenší generace bude jednou hodnotit ty, kteří se po sametové revoluci uchopili příležitosti podnikat v novém demokratickém zřízení. Bude hodnotit své otce a dědy a posuzovat, jací byli hospodáři. Jak vybudovali značku, kolika lidem dali práci, kolik zákazníků uspokojili a jak přispěli k obecné prosperitě společnosti. Budou-li vnímat základní právní normy tak, jak byly napsány a hlavně míněny, budou mít i příležitost posuzovat, jak se do té doby vyvíjela pravidla, v čí prospěch byla sepsána a kdo jich jakým způsobem využil.
KTERÝ Z POTOMKŮ
Pokud nám zbyla nějaká hrdost i pýcha, tak je to spíše na naše předky. Rádi bychom o nich mluvili jako o těch, kteří něco znamenali a přinesli. V našich moderních dějinách jsou mezi našimi předky partyzáni, známí komunisté i disidenti, umělci a sportovci a pak celá řada nevýrazných potlačených řadových zaměstnanců, kteří neměli příležitost se prosadit. Až rok 1989 nám znovu tuto příležitost otevřel. A co vygeneroval? Tuneláře, naštvané zaměstnance i zákazníky a jen malou hrstku těch, kteří vytvořili značku, či rozvinuli své podnikání nejen ku svému prospěchu. Možná v podmínkách nového Občanského zákoníku bude více těch úspěšných než těch, kteří dokáží situaci zneužít ve svůj prospěch. Držme palce a snažme se zapsat do paměti svých potomků tak, aby se za nás nemuseli stydět.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



