Český zákon o brexitu pomůže britským občanům k legalizaci pobytu a přístupu na trh práce v ČR, další dopady brexitu zůstávají nejasné
Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese.
Pro případ, že jeden z dosavadních nejvlivnějších členů Evropské unie skutečně odejde bez dohody, přijala Vláda České republiky na svém zasedání dne 7. 1. 2019 návrh zákona o brexitu[1] („CZ-zákon o brexitu“), který by měl případné dopady ukončení členství Spojeného království v EU bez dohody po přechodnou dobu zmírnit.
Předpokládá se, že návrh CZ-zákona o brexitu bude bez větších legislativních prodlev včas přijat. Výměnou za to Česká republika očekává obdobnou vstřícnost ze strany Spojeného království vůči našim občanům žijícím tam.[2][3]
Výhody podle CZ-zákona o brexitu skončí nejpozději uplynutím dne 31. prosince 2020, pokud kdykoliv do tohoto data nevstoupí v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.[4]
Imigračněprávní otázky
Přijetí CZ-zákona o brexitu je bezpochyby pozitivní zprávou především pro občany Spojeného království žijící v ČR, neboť vstřícně řeší jejich imigračněprávní statut. V souladu s dřívějším doporučením Ministerstva vnitra ČR[5] výslovně stanoví, že občan Spojeného království, kterému bude kdykoliv před účinností CZ-zákona o brexitu vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Jinými slovy se pro něj (byť přechodně) nic nezmění. Podobně vstřícný je CZ-zákon o brexitu také vůči rodinným příslušníkům občanů Spojeného království.
Přes výše uvedené lze jen doporučit, aby občané Spojeného království zrevidovali svůj dosavadní pobyt v ČR a případně si včas požádali o vydání povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství.
Na pracovním trhu budou od povinnosti obstarat si jedno z příslušných „pracovních povolení“[6] osvobozeni ti, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce (tedy ať už na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod mimo pracovní poměr) započal přede dnem nabytí účinnosti CZ-zákona o brexitu.
Výše uvedené se nevztahuje na občany Spojeného království – manžely/partnery občanů ČR, kteří budou mít nadále zvýhodněné postavení, jako je tomu nyní u manželů/partnerů tzv. „třetizemců“[7]. I jim však dáváme ke zvážení podání žádosti o udělení trvalého pobytu, resp. získání českého občanství.
Další dopady brexitu
Případný brexit a tudíž i CZ-zákon o brexitu má nicméně mnohem širší dopady než jen otázku legalizace pobytu a přístupu na trh práce. Dotýká se také stavebního spoření či penzijního připojištění, daní, provozování hazardních her, oblasti poskytování finančních služeb, poskytování vzdělání či nakládání s léčivými přípravky aj.
[1] Návrh vládního zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, přijatý vládním usnesením č. 3/19 ze dne 7. 1. 2019.
[2] Viz https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-brexitovy-zakon-pro-pripad-tvrdeho-brexitu.aspx?q=cHJuPTE%3d
[3] Pro účely tohoto článku vycházíme dále v textu z předpokladu, že CZ-zákon o brexitu bude do 29. 3. 2019 přijat.
[4] Viz. § 30 odst. 2 návrhu CZ-zákona o brexitu. Ustanovení § 4 odst. 6, § 9, § 12 odst. 2, § 18 až 21 a § 23 odst. 3 však zůstanou v platnosti i po tomto datu.
[5] Viz První a Druhé doporučení Ministerstva vnitra ČR dostupné (k 9. 1. 2018) zde: https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizinceinformace-pro-cizince.aspx
[6] Tzn. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu (dle situace).
[7] Státní příslušníci ze zemí mimo EU a EHP.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




