Pět otázek pro Romana Fialu
Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.
1) V jaké fázi příprav je nová procesní právní úprava? Existuje konsensus na její podobě?
V současnosti má komise k dispozici návrh osnovy zákona, který by spojil procesy obsažené v občanském soudním řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních, současně také procesy exekuční a insolvenční. Paralelně byl také komisi předložen návrh věcného záměru zákona o doručování státních písemností. Mluvit o konsensu by bylo rozhodně předčasné.
2) Co je vlastně důvodem současného špatného stavu procesních předpisů? Krom toho, že OSŘ je z roku 1963, tvoří ho obrovské množství novelizací. Je zde malý akademický zájem o procesní právo?
Důvodů je víc. Především je to nepřehledný počet často velmi nešťastných novelizací občanského soudního řádu. A ano, máte pravdu. Civilní proces je na dnešních právnických fakultách „Popelkou“.
3) Z jaké strany je patrný největší tlak na změnu, resp. rekodifikaci civilního procesu? Je to ze strany soudců, advokátů, akademické obce?
Myslím, že představitelé všech těchto profesí cítí potřebu „dát věci do pořádku“. Současně mají logickou obavu, aby šlo o cestu ke zpřehlednění a zjednodušení procesu, nikoli naopak.
4) A je jimi rekodifikaci věnována dostatečná pozornost a zájem?
Jsem přesvědčen, že ano. Nicméně uvědomme si, že žijeme v době, kdy se v praxi vypořádáváme s problémy s aplikací a interpretací nových hmotněprávních kodexů. Takže starostí mají všichni „nad hlavu“.
5) Dokážete v současné době říci, jaké budou největší koncepční, případně i konkrétní změny, jež rekodifikace pravděpodobně přinese?
To je otázka na velmi dlouhou odpověď. Přesto velmi krátce. Přál bych si, aby nový proces sjednotil pravidla a provázal procesní úpravu nalézací, exekuční a insolvenční. Aby se stal efektivním nástrojem realizace hmotného práva, čemuž nejlépe odpovídá vymezení obecných pravidel pro standardní sporná řízení, kdy je plně na místě třeba i obligatorní advokátní proces, a taxativní výčet tzv. kauzálních řízení, ve kterých, pro zvláštní povahu hmotněprávní úpravy, nelze trvat na tvrdých zákonitostech obecného sporného procesu.
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
