Pět otázek pro Romana Fialu
Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.
1) V jaké fázi příprav je nová procesní právní úprava? Existuje konsensus na její podobě?
V současnosti má komise k dispozici návrh osnovy zákona, který by spojil procesy obsažené v občanském soudním řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních, současně také procesy exekuční a insolvenční. Paralelně byl také komisi předložen návrh věcného záměru zákona o doručování státních písemností. Mluvit o konsensu by bylo rozhodně předčasné.
2) Co je vlastně důvodem současného špatného stavu procesních předpisů? Krom toho, že OSŘ je z roku 1963, tvoří ho obrovské množství novelizací. Je zde malý akademický zájem o procesní právo?
Důvodů je víc. Především je to nepřehledný počet často velmi nešťastných novelizací občanského soudního řádu. A ano, máte pravdu. Civilní proces je na dnešních právnických fakultách „Popelkou“.
3) Z jaké strany je patrný největší tlak na změnu, resp. rekodifikaci civilního procesu? Je to ze strany soudců, advokátů, akademické obce?
Myslím, že představitelé všech těchto profesí cítí potřebu „dát věci do pořádku“. Současně mají logickou obavu, aby šlo o cestu ke zpřehlednění a zjednodušení procesu, nikoli naopak.
4) A je jimi rekodifikaci věnována dostatečná pozornost a zájem?
Jsem přesvědčen, že ano. Nicméně uvědomme si, že žijeme v době, kdy se v praxi vypořádáváme s problémy s aplikací a interpretací nových hmotněprávních kodexů. Takže starostí mají všichni „nad hlavu“.
5) Dokážete v současné době říci, jaké budou největší koncepční, případně i konkrétní změny, jež rekodifikace pravděpodobně přinese?
To je otázka na velmi dlouhou odpověď. Přesto velmi krátce. Přál bych si, aby nový proces sjednotil pravidla a provázal procesní úpravu nalézací, exekuční a insolvenční. Aby se stal efektivním nástrojem realizace hmotného práva, čemuž nejlépe odpovídá vymezení obecných pravidel pro standardní sporná řízení, kdy je plně na místě třeba i obligatorní advokátní proces, a taxativní výčet tzv. kauzálních řízení, ve kterých, pro zvláštní povahu hmotněprávní úpravy, nelze trvat na tvrdých zákonitostech obecného sporného procesu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



