Ohlédnutí za Cyberspace 2019
V pátek 29. a v sobotu 30. listopadu se konala již tradiční mezinárodní konference Cyberspace se zaměřením na právo, psychologii, mediální studia a další společenské vědy a jejich propojení s informačními technologiemi. Konference nesoucí dovětek 2019 byla již sedmnáctým ročníkem této události, kterou pořádá Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy Univerzity ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU.
Jejím hlavním organizátorem je doc. Radim Polčák, který je rovněž vedoucím výše zmíněného výzkumného ústavu a prorektor pro legislativu, informační technologie a korporátní vztahy na Masarykově univerzitě. Byl to také právě on, kdo v pátek konferenci v prostorách univerzitního kina Scala zahájil a následně již předal slovo prvnímu ze dvou úvodních přednášejících, Dr. Aleši Završnikovi.
Dr. Aleš Završnik z Univerzity v Lublani přednesl svoji úvodní přednášku nesoucí název „Algoritmic Justice“. V té se mimo jiné zabýval automatizovaným rozhodováním v rámci trestního soudnictví. Zmínil také, že algoritmické modely jsou vlastně názory převedené do kódu a jelikož chybovat je lidské, je nutné počítat také s přenesením těchto chyb do tohoto kódu. Hlavní otázkou podle něj tedy není, zda je automatizované rozhodování založené na těchto algoritmických modelech prosto chyb svých autorů, ale spíše, zda je spravedlivější než to výhradně lidské. Za zajímavý lze především shledat prezentovaný kompromis, na základě kterého si soudci z vlastní iniciativy nechají soukromě – pomocí různých automatizovaných nástrojů – zanalyzovat svá předešlá rozhodnutí, aby zjistili, zda např. nejednají (byť nevědomky) podjatě.
Druhou z úvodních přednášejících byla Dr. Sonia Livingstone z London School of Economics and Political Science, která působí také v organizaci Global Kinds Online. Ta přednesla svůj příspěvek s názvem „Global Kinds Online – from evidence to impact“, kde prezentovala závěry z prováděného výzkumu na téma online rizik a příležitostí se zaměřením na děti mezi 9-17 lety. Obě výše uvedené prezentace byly následovány panelovými diskuzemi a odpověďmi na dotazy z publika.
V sobotu se konference přesunula na půdu Právnické fakulty MU, kde probíhala jednání v paralelních tematických sekcích. Mezi těmito tématy bylo možné najít např. duševní vlastnictví online (se zaměřením např. na licence, AI a data), kyberkriminalitu a digitální důkazy, právní informatiku, soukromí a ochranu osobních údajů nebo mezinárodní právo na internetu. Navštívit nicméně bylo možné i neprávní sekce jako např. tu s názvem internet a společnost. V každé ze sekcí pak vystoupila řada přednášejících se svými (povětšinou) patnáctiminutovými prezentacemi následovanými diskuzí. Plný program a abstrakty příspěvků jsou k dispozici online na stránkách konference.
V sekci Soukromí a ochrana osobních údajů, které předsedal František Kasl, doktorand na Ústavu práva a technologií, např. Jakob Zanol a Jonas Pfister v rámci své prezentace „On the „Ibiza Scandal“ - Freedom of Speech, Journalism and Data Protection“ hovořili o tzv. novinářské výjimce v kontextu rakouského právního řádu. Tu je členským státům umožněno přijmout na základě čl. 85 GDPR a např. v českém právním řádu se projevuje v § 17 a násl. zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. V rámci diskuze k tomuto příspěvku pak bylo k překvapení posluchačů zdůrazněno, že rakouská úprava uvedené výjimky je natolik široká, že zcela vylučuje aplikaci GDPR na novinářskou praxi. Následně se slova ujal Jakub Míšek, asistent na Ústavu práva a technologií a jeden z organizátorů letošního Cyberspace. Ve své přednášce na téma „Open Data Directive and Personal Data Protection“ mimo jiné zdůraznil, že požadavek na otevřená data bez dalšího nemůže prolomit ochranu osobních údajů. Konferenci pak hodnotí následovně: „Mám za to, že se konferenci podařilo nabídnout kvalitní obsah, který mohl zaujmout široké spektrum účastníků. Snad i díky tomu na letošní ročník konference opět dorazilo o něco více lidí než loni, za což jsme velmi rádi.“
V sekci Mezinárodní právo na internetu pak mezi jinými prezentoval například Prof. Dan Svantesson z Bond Univerzity s tématem geolokačních technologií. Věnoval se nejen jejich roli jakožto důležitého prvku pro výkon práva na internetu, ale i nerovnému přístupu k danému tématu v rámci evropského práva.
V sekci duševní vlastnictví online představila svůj příspěvek „Data ownership: a way forward or dead end?“ Dr. Michaela MacDonald, která v současnosti vyučuje na Queen Mary University. Hovořila nejen o existujících nástrojích regulace dat v rámci jednotlivých právních odvětví vč. ochrany osobních údajů či spotřebitele, ale také o upuštění od úmyslu zavést výlučné majetkové právo k prostým datům a hledání nových koncepcí, jako jsou open data či datové trusty, které by jednotlivcům daly účinný nástroj kontroly nad daty.
A jak hodnotí konferenci její další účastníci? Např. magisterský student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jonáš Kozák uvádí: „Na účastnících byl vidět opravdový zájem o probíraná témata. Mohli jsme slyšet zajímavé dotazy a účastnit se diskuse v pravém slova smyslu. Zajímavá byla např. ta po příspěvku k tématu trestní odpovědnosti umělé inteligence, ve které se probírala možnost analogie k jednáním využívajícím zvířata při páchání trestných činů.”
Ústav práva a technologií se na vás bude těšit na dalším Cyberspace, tentokrát s číslovkou 2020!
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


