Ohlédnutí za Cyberspace 2019

Jejím hlavním organizátorem je doc. Radim Polčák, který je rovněž vedoucím výše zmíněného výzkumného ústavu a prorektor pro legislativu, informační technologie a korporátní vztahy na Masarykově univerzitě. Byl to také právě on, kdo v pátek konferenci v prostorách univerzitního kina Scala zahájil a následně již předal slovo prvnímu ze dvou úvodních přednášejících, Dr. Aleši Završnikovi.

Dr. Aleš Završnik z Univerzity v Lublani přednesl svoji úvodní přednášku nesoucí název „Algoritmic Justice“. V té se mimo jiné zabýval automatizovaným rozhodováním v rámci trestního soudnictví. Zmínil také, že algoritmické modely jsou vlastně názory převedené do kódu a jelikož chybovat je lidské, je nutné počítat také s přenesením těchto chyb do tohoto kódu. Hlavní otázkou podle něj tedy není, zda je automatizované rozhodování založené na těchto algoritmických modelech prosto chyb svých autorů, ale spíše, zda je spravedlivější než to výhradně lidské. Za zajímavý lze především shledat prezentovaný kompromis, na základě kterého si soudci z vlastní iniciativy nechají soukromě – pomocí různých automatizovaných nástrojů – zanalyzovat svá předešlá rozhodnutí, aby zjistili, zda např. nejednají (byť nevědomky) podjatě.

Druhou z úvodních přednášejících byla Dr. Sonia Livingstone z London School of Economics and Political Science, která působí také v organizaci Global Kinds Online. Ta přednesla svůj příspěvek s názvem „Global Kinds Online – from evidence to impact“, kde prezentovala závěry z prováděného výzkumu na téma online rizik a příležitostí se zaměřením na děti mezi 9-17 lety. Obě výše uvedené prezentace byly následovány panelovými diskuzemi a odpověďmi na dotazy z publika.

V sobotu se konference přesunula na půdu Právnické fakulty MU, kde probíhala jednání v paralelních tematických sekcích. Mezi těmito tématy bylo možné najít např. duševní vlastnictví online (se zaměřením např. na licence, AI a data), kyberkriminalitu a digitální důkazy, právní informatiku, soukromí a ochranu osobních údajů nebo mezinárodní právo na internetu. Navštívit nicméně bylo možné i neprávní sekce jako např. tu s názvem internet a společnost. V každé ze sekcí pak vystoupila řada přednášejících se svými (povětšinou) patnáctiminutovými prezentacemi následovanými diskuzí. Plný program a abstrakty příspěvků jsou k dispozici online na stránkách konference.

V sekci Soukromí a ochrana osobních údajů, které předsedal František Kasl, doktorand na Ústavu práva a technologií, např. Jakob Zanol a Jonas Pfister v rámci své prezentace „On the „Ibiza Scandal“ - Freedom of Speech, Journalism and Data Protection“ hovořili o tzv. novinářské výjimce v kontextu rakouského právního řádu. Tu je členským státům umožněno přijmout na základě čl. 85 GDPR a např. v českém právním řádu se projevuje v § 17 a násl. zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. V rámci diskuze k tomuto příspěvku pak bylo k překvapení posluchačů zdůrazněno, že rakouská úprava uvedené výjimky je natolik široká, že zcela vylučuje aplikaci GDPR na novinářskou praxi. Následně se slova ujal Jakub Míšek, asistent na Ústavu práva a technologií a jeden z organizátorů letošního Cyberspace. Ve své přednášce na téma „Open Data Directive and Personal Data Protection“ mimo jiné zdůraznil, že požadavek na otevřená data bez dalšího nemůže prolomit ochranu osobních údajů. Konferenci pak hodnotí následovně: „Mám za to, že se konferenci podařilo nabídnout kvalitní obsah, který mohl zaujmout široké spektrum účastníků. Snad i díky tomu na letošní ročník konference opět dorazilo o něco více lidí než loni, za což jsme velmi rádi.“

V sekci Mezinárodní právo na internetu pak mezi jinými prezentoval například Prof. Dan Svantesson z Bond Univerzity s tématem geolokačních technologií. Věnoval se nejen jejich roli jakožto důležitého prvku pro výkon práva na internetu, ale i nerovnému přístupu k danému tématu v rámci evropského práva.

V sekci duševní vlastnictví online představila svůj příspěvek „Data ownership: a way forward or dead end?“ Dr. Michaela MacDonald, která v současnosti vyučuje na Queen Mary University. Hovořila nejen o existujících nástrojích regulace dat v rámci jednotlivých právních odvětví vč. ochrany osobních údajů či spotřebitele, ale také o upuštění od úmyslu zavést výlučné majetkové právo k prostým datům a hledání nových koncepcí, jako jsou open data či datové trusty, které by jednotlivcům daly účinný nástroj kontroly nad daty.

A jak hodnotí konferenci její další účastníci? Např. magisterský student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jonáš Kozák uvádí: „Na účastnících byl vidět opravdový zájem o probíraná témata. Mohli jsme slyšet zajímavé dotazy a účastnit se diskuse v pravém slova smyslu. Zajímavá byla např. ta po příspěvku k tématu trestní odpovědnosti umělé inteligence, ve které se probírala možnost analogie k jednáním využívajícím zvířata při páchání trestných činů.”

Ústav práva a technologií se na vás bude těšit na dalším Cyberspace, tentokrát s číslovkou 2020!