Jak si advokáti díky umělé inteligenci můžou sami způsobit svůj zánik
Umělá inteligence (AI) přináší revoluci v mnoha odvětvích, včetně právních služeb. Pokud budeme ale plně spoléhat na různá lákadla např. v podobě klientských chatbotů, může to naši profesi paradoxně zabít. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a právě o tom je tenhle článek z pera autora, který tímhle tématem posledních několik měsíců žije.
Co to vlastně je ChatGPT a proč neumí složité právo?
ChatGPT je chatbot vyvinutý společností OpenAI, jednou z předních organizací v oblasti výzkumu umělé inteligence. ChatGPT je aktuálně založen na architektuře dynamických jazykových modelů GPT-4, což je model zpracování jazyka, který je schopen generovat přirozený a soudržný text na základě různých vstupních podnětů. To tedy znamená, že když se zeptáte “kolik je 1 plus 1”, GPT4 nepočítá. Na základě předchozích dat ale vyhodnotí, že nejpravděpodobější odpověď je 2. Protože tuto variantu použilo v minulosti nejvíce lidi. Generuje tedy nejpravděpodnějsí odpověď.
Díky svým pokročilým jazykovým schopnostem a učení z velkých množství textových dat je ChatGPT vhodným kandidátem pro vytvoření právního chatbotu. A na českém trhu se tak již děje. Někdo užití ChatGPT přizná, někdo ne (což mi přijde velmi špatně).
Pro právníky může být ChatGPT upraven tak, aby poskytoval relevantní informace týkající se právních předpisů, soudních rozhodnutí a dalších aspektů právní praxe. Děje se tak ale jenom pokud má ChatGPT z čeho čerpat. V jeho databázi jsou v současné době “pouze” informace z neplacených částí internetu. Může znát teoreticky články z Pravniprostor.cz, ale už se nedostane do ASPI. Neumí tedy pracovat s placenými databázemi pod heslem (alespoň ne oficiálně). To se ale velmi brzy může změnit a kdo učiní v této oblasti první krok, vyhraje.
Aktuálně tedy ChatGPT nemůže sloužit k řešení složitých právních otázek, protože jednoduše nemá z čeho čerpat. I to jde vyřešit, ale o tom zase v jiném článku.
Dobrý pomocník, ale ne náhrada za advokáta
ChatGPT lze i přes výše uvedené naprogramovat tak, aby rozuměl specifickým otázkám týkajícím se práva a poskytoval užitečné a aktuální odpovědi. Jako právní chatbot tedy ChatGPT může sloužit např. jako první bod kontaktu pro potenciální klienty na webu, kteří hledají základní právní informace nebo rady. To je rozhodně nadstandard oproti klasickým statickým chatbot modelům.
Přestože ChatGPT může být užitečným nástrojem pro právníky, je důležité zdůraznit, že by neměl nahradit osobní kontakt a odborné právní poradenství poskytované samotným advokátem. Osobně s ChatGPT často pracuji a beru jej jako velmi užitečného pomocníka a na dotazy ohledně bezpečnosti odpovídám jednoduše. Je to jako motorová pila - nástroj dobrý, ale svoji dceři bych ho na hraní nedal.
Při implementaci technologií se právníci musí vyvarovat pasti, kterou je přílišná závislost na chatbotu a zanedbávání povinností vůči klientům. V situaci, kdy advokáti použijí např. prostou implementaci ai chatbota na bázi ChatGPT do svého webu a fakticky bude sloužit jen ke sběru kontaktů, nemusí to dopadnout dobře.
Umělá inteligence může být právníkovi dobrým pomocníkem, který usnadní běžné úkoly a pomůže s analýzou dat. Například:
- Automatizace rutinních úkolů: UI může být použita k automatizaci některých rutinních úkolů, jako je třídění dokumentů nebo vyhledávání relevantních právních předpisů.
- Prediktivní analýza: UI může pomoci advokátům pro inspiraci předvídat výsledky sporů na základě analýzy předchozího jednání, či instrukcí o tom, jaké jsou role stran. Velmi užitečné např. v roli komerční pronajímatel vs. nájemce a vyjednávání o nových podmínkách smlouvy.
- E-discovery: UI může zefektivnit proces e-discovery tím, že rychleji a přesněji identifikuje relevantní informace ve velkých objemech elektronických dat. K Vaší pozornosti dávám např. nástroj Chatpdf.com.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



