Zkušební doba se prodlužuje až na čtyři měsíce, respektive na osm u vedoucích zaměstnanců
Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla již přijata po Poslanecké sněmovně i Senátem, čeká tedy již jen na podpis prezidenta. Nabýt účinnosti může již 1. června.
Flexinovela přináší nemálo změn zákoníku práce i dalších předpisů. V následujícím komentáři se věnujeme jedné z nejzásadnějších z nich, prodloužení zkušební doby.
Flexinovela prodlužuje nejvyšší přípustnou délku zkušební doby, a to z dosavadních tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců z dosavadních šesti na osm měsíců. Bez změny zůstává pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru. Bude-li tedy například s vedoucím zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, nebude možné sjednat zkušební dobu v délce osm měsíců. To, že sjednaná zkušební doba nepřesáhne polovinu sjednané doby určité, je třeba počítat po dnech, nikoli pouze po měsících. Vzhledem k nestejné délce kalendářních měsíců tak nemusí být například sjednání šestiměsíční zkušební doby u pracovního poměru na dobu určitou jednoho roku v pořádku.
Zkušební dobu lze dodatečně dohodou prodloužit
Zkušební dobu je a bude i napříště možné sjednat písemně nejpozději při vzniku pracovního poměru. Zatímco dosud nebylo dovoleno jednou sjednanou zkušební dobu dodatečně prodlužovat, nově to možné bude, a to až do dosažení nejvyšší přípustné délky zkušební doby. Bude-li tedy například sjednána zkušební doba v délce dvou měsíců, mohou strany před jejím uplynutím dodatkem k pracovní smlouvě zkušební dobu ještě o dva měsíce prodloužit.
Prodloužení zkušební doby ze zákona
Flexinovela přináší jasné pravidlo, pokud jde o prodlužování zkušební doby. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Bude-li směna zčásti odpracována, zkušební doba se neprodlužuje. Zkušební doba se následně prodlužuje nikoli o kalendářní dny, ale o zaměstnancovy pracovní dny. Nedávalo by totiž valného smyslu, aby se zkušební doba prodloužila o dny, kdy zaměstnanci žádná směna není nařízena.
Přechodné ustanovení
Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti flexinovely se bude řídit dosavadním zněním zákoníku práce. Sjednat zkušební dobu v délce čtyř, respektive osmi měsíců tedy bude možné jen v případě pracovních smluv uzavíraných nejdříve v den účinnosti flexinovely.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




