Švarc systém
Vykonává-li fyzická osoba v rámci České republiky osobně práce v podřízenosti subjektu, pro něhož práce vykonává, jeho jménem a dle jeho pokynů, tj. vykonává slovy zákoníku práce tzv. závislou práci, je povinna ji vykonávat v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnost. Pokud fyzická osoba vykonává závislou práci v jiném než pracovněprávním vztahu, zpravidla jako OSVČ, např. na základě smlouvy o dílo, smlouvy o poskytování služeb či jiné občanskoprávní smlouvy, jedná se o tzv. Švarc systém.
Nejčastěji se lze se Švarc systémem setkat v oblasti stavebnictví, úklidových služeb a jiných prací, které mohou být obecně zajišťovány jak smluvně prostřednictvím OSVČ, tak zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (zedník najímaný jako OSVČ/zedník jako zaměstnanec).
Motivem Švarc systému je zejména snaha subjektu, který práci najímá, vyhnout se vyšším odvodům na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců oproti OSVČ, jakož i snaha vyhnout se dalším povinnostem stanoveným zákoníkem práce pro pracovněprávní vztahy (např. skončení pracovního poměru pouze z důvodů stanovených zákonem, zákonné dostupné aj.). Vyšší volnost a ekonomická výhodnost na straně subjektů, které práci najímají, se poté negativně promítá na straně státu, jemuž unikají finanční prostředky z veřejných zdrojů, jakož i na straně pracujících, kteří nejsou chráněni pro ně výhodnější právní úpravou obsaženou v zákoníku práce. Důvodem Švarc systému však může být vedle popsaného úmyslu i pouhý spor o to, zda se o závislou práci, která musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, jedná či nikoliv. V řadě případů se může jednat o hraniční případy.
Švarc systém je jako nelegální práce v rámci českého právního řádu zakázán a jeho výkon je příslušnými orgány systematicky postihován, a to na obou stranách tohoto vztahu. Kontrolními orgány jsou zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Hrozícími sankcemi na straně pracujících fyzických osob je možnost uložení pokuty až do výše 100 000 Kč včetně případného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavateli hrozí pokuty řádově vyšší s ohledem na to, zda se jedná o fyzickou osobu, která umožnila výkon nelegální práce (až do výše 5 mil. Kč), nebo podnikající fyzickou či právnickou osobu (až do výše 10 mil. Kč). Podnikající fyzické a právnické osoby musí současně počítat s minimální hranicí pokuty ve výši 50 000 Kč. Sankce přitom hrozí i v případě nedbalostního opomenutí zaměstnavatele, tj. nemusí se jednat o přímý úmysl. Vedle toho bude zaměstnavateli doměřen nedoplatek na daních, na pojistném na sociální a zdravotní pojištění a tomu odpovídající penále. V případě zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve větším rozsahu hrozí zaměstnavateli rovněž trestní stíhání pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za nějž jsou odpovědny i právnické osoby. Zjištěný Švarc systém poté může vést i k řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
V případě sjednávání výkonu práce s fyzickou osobou lze proto doporučit, aby bylo předně náležitě vyjasněno, zda jsou v daném vztahu naplněny znaky závislé práce, a pokud ano, aby tato práce byla vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, nikoliv v občanskoprávním či jiném vztahu jako v případech OSVČ.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



