Splnili jste povinný podíl osob se zdravotním postižením ve vaší společnosti?
Každá společnost, která zaměstnává v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl činí 4 %. Pro splnění povinného podílu si zaměstnavatel může vybrat z několika způsobů či jejich kombinací jak tuto zákonem danou povinnosti splnit.
Od roku 2018 došlo k podstatným změnám, které se týkají plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „ZdP“). Zaměstnáváte-li v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu dle vyhlášky č. 518/2004 Sb., máte povinnost zaměstnávat osoby se ZdP. Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců stanovíte povinný podíl osob, které mají ZdP.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZdP je uveden také ve vyhlášce č. 518/2004 Sb. Povinný podíl činí 4 % z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a musí být ohlášen na příslušný úřad práce za příslušný rok do 15. února následujícího roku. Osobami se ZdP jsou osoby, které jsou uznány orgánem sociálního zabezpečení:
- invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
- invalidními v prvním nebo druhém stupni,
- zdravotně znevýhodněnými.
Zaměstnavatel se může rozhodnout plnit tuto povinnost několika způsoby nebo jejich kombinací:
- zaměstnávání osob se ZdP v pracovním poměru,
- odebíráním výrobků a služeb od společností, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se ZdP na zřízených či vymezených chráněných pracovních místech,
- zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajících osoby se ZdP,
- odebíráním výrobků či služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádného zaměstnance,
- odvodem do státního rozpočtu.
Od 1. října 2017 vstoupila v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato novela ukládá dodavatelům náhradních plnění povinnost zadávat tato plnění do elektronické evidence MPSV. Stejné platí pro odběratele náhradních plnění, kteří mají také povinnost zanést tuto skutečnost do elektronické evidence MPSV, ale až po obdržení dokladu od dodavatele náhradních plnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



