Pracovnělékařské prohlídky – výstupní a následná

Tento článek navazuje na mé tři předchozí příspěvky o pracovnělékařských prohlídkách, a sice „Pracovnělékařské prohlídky – jejich druhy a význam“, „Vstupní prohlídka a důsledky jejího neprovedení“ a „Pracovnělékařské prohlídky – periodická a mimořádná“.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka, která je podrobněji upravena v ust. § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“), se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance není oproti ostatním druhům pracovnělékařských služeb třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (tj. praktického lékaře).[1]

Výstupní prohlídka se provádí:

• při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“) v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, nebo
• pokud byla u zaměstnance v době výkonu práce u zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, případně
• pokud zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě
• bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Výstupní prohlídka se při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu provádí také v případě, že o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Výstupní prohlídce se má zaměstnanec podrobit také má-li dojít k jeho převedení na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.[2]

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, namísto lékařského posudku předáno potvrzení o jejím provedení.[3] Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb[4] a podle ust. § 17a vyhlášky PLS obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance, údaje o dosavadním pracovním zařazení posuzované osoby, o druhu a režimu práce, rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, kterou posuzovaná osoba vykonávala, a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek, údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru, pokud ho zaměstnavatel v žádosti uvede, datum provedení výstupní prohlídky, identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, který potvrzení vydal, identifikační údaje lékaře, který výstupní prohlídku provedl a datum vydání potvrzení.

Zaměstnavateli lze doporučit, aby zaměstnanci vydal písemný pokyn k absolvování výstupní prohlídky, nicméně pokud již došlo k ukončení pracovního poměru, zaměstnavatel nemá prostředky, jak bývalého zaměstnance k jejímu absolvování přinutit. Ani provedení výstupní prohlídky však zaměstnavatele nezbavuje odpovědnosti za nemoc z povolání, pokud se u bývalého zaměstnance projeví až za určitý čas po ukončení výkonu práce.

Následná prohlídka

Následná prohlídka se podle ust. § 14 vyhlášky PLS provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění. Typicky půjde o případy, kdy jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečným látkám jako jsou azbest, oxid křemičitý či karcinogenním látkám, přičemž zdravotní obtíže se mohou u těchto pracovníků objevit až několik let po expozici.[5]

Následná prohlídka se provádí podle přílohy č. 2 vyhlášky PLS, pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle ZOVZ nebo jiný právní předpis[6]; provedení následné prohlídky tak na rozdíl od výstupní prohlídky nemohou iniciovat zaměstnavatel ani zaměstnanec. Příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví se rozumí krajská hygienická stanice, které podle ust. § 82 odst. 2 písm. e) ZOVZ náleží oprávnění stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době, přičemž tyto prohlídky také ZOVZ označuje jako následné lékařské prohlídky.

Zaměstnavatel je podle ust. § 82 odst. 4 ZOVZ povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí o stanovení následné prohlídky poskytovateli pracovnělékařských služeb. V případě, že je nařízena následná lékařská prohlídka, je o této skutečnosti povinen zaměstnavatel informovat (bývalého) zaměstnance. Informaci je třeba zaslat na poslední místo trvalého pobytu příslušné fyzické osoby, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo musí zaměstnavatel sdělit též poskytovateli pracovnělékařských služeb.

Podle dikce ust. § 14 odst. 1 vyhlášky PLS, konkrétně poslední věty, se na základě provedení následné prohlídky nevydává lékařský posudek; vyhláška PLS však již na rozdíl od výstupní prohlídky nestanoví, co by mělo být výstupem následné prohlídky.

Podle ust. § 58 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, platí výluka pro povinnost zaměstnavatele hradit pracovnělékařské služby v případě „vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce.“[7] Následná prohlídka je jako jediná z pracovnělékařských prohlídek hrazena z veřejného zdravotního pojištění.[8]

---

[1] Ust. § 13 odst. 1 vyhlášky PLS.

[2] Ust. § 13 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky PLS.

[3] Ust. § 13 odst. 2 vyhlášky PLS.

[4] Tamtéž.

[5] https://www.wikiskripta.eu/w/Pracovn%C4%9Bl%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A9_prohl%C3%ADdky_osob.

[6] Např. zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, aj.

[7] Podle ust. § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky PLS je lékařská prohlídka po skončení rizikové práce následnou prohlídkou, která se řadí mezi pracovnělékařské prohlídky.

[8] Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 189. Shodně Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 71.