Povinné testování zaměstnanců v ČR vyvolává otázky
Povinné testování zaměstnanců na pracovišti probíhá již více než 2 měsíce. I přesto se objevují některé sporné otázky s testováním související.
Povinné testování zaměstnanců při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele již probíhá více než měsíc, i přesto se však objevují některé sporné otázky s testováním související. V tomto příspěvku bychom se chtěli zaměřit právě na tyto sporné otázky.
Zajistit testování zaměstnanců je primárně povinností zaměstnavatele. Alternativou k samotestování na pracovišti je, že zaměstnavatel se domluví se svým tzv. poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo jiným zdravotním zařízením, které testování provádí, že k němu bude posílat své zaměstnance na testování. V takovém případě je testování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Není však možné zaměstnancům uložit povinnost, aby si sami hledali příslušné testovací místo. Na druhou stranu, pokud zaměstnanec odmítne testování ve firmě a místo toho si sám dobrovolně přinese potvrzení o provedeném testu, měl by to zaměstnavatel akceptovat.
V případech testování mimo pracoviště vyvstává otázka, zda se doba strávená při testování započítává či nezapočítává do pracovní doby. Dle převažujícího výkladu se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, to ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce a bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (jako vyšetření související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy).
Překvapivě spornou otázkou je, jaké má dopady případné odmítnutí testování ze strany zaměstnance. Dle názoru ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy. Dle našeho názoru by se však mělo jednat o porušení povinnosti zaměstnance včetně možnosti zaměstnavatele z toho vyvozovat příslušné důsledky, zejména možnost písemně zaměstnance upozornit na porušování povinností a na možnost výpovědi v případě opakovaného porušení.
Bude-li výsledek antigenního testu zaměstnance na základě samotestování na pracovišti pozitivní, musí zaměstnanec bezokladně upozornit svého zaměstnavatele a svého ošetřujícího lékaře (popř. poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud tak určí zaměstnavatel) a opustit pracoviště. V této souvislosti je třeba upozornit na stanovisko MPSV, dle kterého je doba mezi pozitivním antigenním testem a následným PCR testem, opět považována za překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dle našeho názoru tato skutečnost ze stávajích právních přepisů jednoznačně nevyplývá.
S ohledem na stávající situaci se nedá očekávat, že testování zaměstnanců na pracovištích brzy skončí. Naopak je možné, že názory na některé sporné otázky se sjednotí a nové nejasnosti vyvstanou.
Zdroj: bnt journal
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




