Postup získání zaměstnání občanů Ukrajiny přicházejících do České republiky
Z důvodu současného dění na území Ukrajiny v posledních dnech přibývá v České republice počet uprchlíků z Ukrajiny, který se může dále zvyšovat.
Protože lze předpokládat zájem ukrajinských občanů o zaměstnání po dobu jejich pobytu v České republice, přinášíme Vám v tomto článku přehled, jak je možné pro ukrajinské občany získat zaměstnání.
Právní stav k 24. 3. 2022
Příjezd občanů Ukrajiny do České republiky
Obecně platí, že občané Ukrajiny mohou na základě svých biometrických pasů překračovat státní hranice ČR bez nutnosti vyřízení vstupního víza (bezvízový styk). Občané Ukrajiny, kteří přijíždějí na území ČR v rámci bezvízového styku, případně, jejichž krátkodobé vízum končí (v rámci 14 dnů), mají možnost si požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Uprchlíci z Ukrajiny mohou do České republiky vstoupit na základě bezvízového styku, který jim umožňuje v České republice pobývat po dobu 90 dní. Na dobu bezvízového pobytu je důležité, aby si ukrajinští občané sjednali cestovní zdravotní pojištění. Zároveň mají v případě ubytování v soukromí povinnost zaregistrovat se na Policii ČR, a to do 30 dnů (došlo k prodloužení) ode dne vstupu na území. Pokud se nejedná a ubytování v soukromí, tuto registraci vyřizuje ubytovatel.
Dále mohou přicestovat ukrajinští občané na základě krátkodobého víza či se mohou vrátit občané, kteří mají v České republice dlouhodobý pobyt.
Pokud by nastala situace blízkého konce platnosti krátkodobého víza bez možnosti prodloužení a odcestování, mohou se ukrajinští občané ve čtrnácti dnech před skončením platnosti krátkodobého víza dostavit na pracoviště odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, kde bude vydáno speciální dlouhodobé vízum. Prodloužení dlouhodobého pobytu se řeší standardní cestou.
Od 25. 2. 2022 Ministerstvo zdravotnictví ČR zrušilo povinnost pro občany Ukrajiny přijíždějící do ČR cestou z Ukrajiny, vyplňovat příjezdový formulář a mít negativní PCR či očkovací certifikát.
Více informací, otázky a odpovědi, kontakty a další informace na speciální webové stránce Ministerstva vnitra ČR.
Dočasná ochrana
Na základě Rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. 3. 2022 byl v České republice přijat soubor zákonů tzv. Lex Ukrajina, který s účinností od 21. 3. 2022 zavádí dočasnou ochranu pro ukrajinské občany, a to aktuálně do 31. 3. 2023.
Žádost o dočasnou ochranu nahradí speciální vízum a její udělování probíhá stejným způsobem jako proces žádosti o speciální vízum. Osoby, kterým již bylo speciální dlouhodobé vízum uděleno, budou automaticky převedeny do systému dočasné ochrany.
K výkonu práce na území ČR musí mít ukrajinští občané vyřízeno nové speciální vízum – dočasné ochrany. O to je nutné požádat osobně na některém z pracovišť Ministerstva vnitra ČR – přehled zde nebo na pracovišti Policie ČR.
Lze žádat v Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Jejich seznam zde: https://www.mvcr.cz/clanek/seznam-krajskych-asistencnich-center-pomoci-ukrajine.aspx.
Pro kladné vyřízení žádosti je nutné splnit podmínky dočasné ochrany a předložit následující:
- vyplněnou žádost o dočasnou ochranu, dostupná zde,
- platný cestovní pas,
- fotografii ve formátu 45 x 35 mm.
V případě udělení dočasné ochrany či dlouhodobého víza dojde automaticky k zařazení do veřejného zdravotního pojištění a je možné žádat na Úřadu práce o mimořádnou okamžitou pomoc v hmotné nouzi, a to ve výši 5.000,- Kč měsíčně.
Všichni držitelé dočasné ochrany jsou pro účely zaměstnanosti považováni za cizince s povoleným trvalým pobytem a získávají volný přístup na trh práce a mohou vstupovat do evidence uchazečů o zaměstnání.
Ohlášení volného pracovního místa u Úřadu práce ČR a postup zaměstnavatele
Zaměstnavatelé, kteří mají zájem zaměstnat cizí státní příslušníky mohou ohlásit volné pracovní místo na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa výkonu práce a současně vyjádřit zájem zaměstnat cizince na základě povolení k zaměstnání. V tuto chvíli to však není nezbytně nutné.
Volné pracovní místo mohou zaměstnavatelé ohlásit prostřednictvím formuláře dostupného zde.
S ohledem na zaměstnávání ukrajinských občanů se speciálním vízem se neuplatní test trhu práce a volné pracovní pozice je možné obsazovat okamžitě.
Nalezení pracovního místa a uzavření pracovní smlouvy se zaměstnavatelem
Volné pracovní místo je možné najít přímým navázáním kontaktu se zaměstnavatelem, na doporučení či například prostřednictvím databáze Úřadu práce ČR (https://www.uradprace.cz/web/cz/volna-mista-v-cr) nebo na portálu jobs.cz (https://www.jobs.cz/prace/?suitable-for=ukraine_refugees).
Ukrajinští občané, jimž bylo uděleno speciální vízum nebo dočasná ochrana, mohou vstupovat do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR.
Povolení k zaměstnání již není třeba
Po kladném vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum nebo po udělení dočasné ochrany již není nutné s účinností od 21. 3. 2022 žádat o pracovní povolení, protože cizinci s dočasnou ochranou jsou považování za cizince s uděleným trvalým pobytem na území ČR.
Postup zaměstnavatele po získání zaměstnance (informování a evidence)
Zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání musí dle ustanovení § 87 zákona o zaměstnanosti informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o této skutečnosti dle stávajících pravidel – formulář zde.
Každý zaměstnavatel má povinnost vést evidenci cizinců, které zaměstnává v rozsahu dle ustanovení § 102 zákona o zaměstnanosti.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců
Zaměstnavatelé musí při zaměstnávání ukrajinských občanů dodržovat stejná pravidla zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti jako u ostatní zaměstnanců, mimo jiné spravedlivé a rovné zacházení, bezpečné pracovní podmínky, písemnou formu pracovní smlouvy, garantovanou minimální mzdu, placení zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatelem, placenou dovolenou a nemocenskou.
Mezi povinnosti zaměstnanců patří, opět bez zvláštní odlišností, zejména (i) řádně pracovat a plnit pokyny nadřízených, (ii) dodržovat veškeré pracovní předpisy a (iii) nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele.
Mezinárodní ochrana
Na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, mají ukrajinští občané také možnost požádat o udělení azylu či tzv. doplňkové ochrany pro důvodné obavy z nebezpečí vážné újmy, která by hrozila při návratu do domovské země.
Řízení o mezinárodní ochraně může dosahovat délky až 18 měsíců. Zároveň, pokud cizinec řádně požádá o udělení doplňkové nebo mezinárodní ochrany, nemůže být po dobu prvních 6 měsíců legálně zaměstnán.
Novým zákonem se nicméně všechna řízení o udělení mezinárodní ochrany pozastavují po dobu platnosti speciálního dlouhodobého víza. Na takovou osobu se pak nehledí jako na žadatele o mezinárodní ochranu a nevztahují se na něj z toho plynoucí omezení.
Další články
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?




