Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce

Jedním z hlavních prvků návrhu je vyvratitelná domněnka základního pracovněprávního vztahu. Pokud budou existovat skutečnosti nasvědčující naplnění znaků závislé práce podle zákoníku práce, bude se mít za to, že platformový pracovník je v pracovněprávním vztahu k platformě nebo zprostředkovateli. Ti mohou domněnku vyvrátit prokázáním, že alespoň jeden ze znaků závislé práce naplněn není. „Pro pracovníka může být zásadní právě změna v dokazování. Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zákonné domněnky, bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali, že o pracovněprávní vztah nejde,“ říká Kateřina Poláková, advokátka kanceláře Dostupný advokát.

Pracovník se bude moci obrátit na inspekci práce

Platformový pracovník, který má za to, že fakticky pracuje jako zaměstnanec, bude moci podat písemný podnět inspekci práce a uvést skutečnosti svědčící podle něj o závislé práci. Inspekce vyzve platformu nebo zprostředkovatele k vyjádření. Pokud dostatečně věrohodně nevysvětlí, proč nejde o pracovněprávní vztah, provede kontrolu.

Domněnka se má uplatnit také v příslušných správních, daňových a soudních řízeních a při kontrolách, v nichž se posuzuje smluvní status pracovníka. Výjimkou budou trestní řízení a řízení ve věcech sociálního zabezpečení. „Pro platformy proto nebude rozhodující jen typ uzavřené smlouvy. Budou muset být schopny obhájit skutečné nastavení spolupráce a doložit, proč podle nich nejde o závislou práci,“ doplňuje Kateřina Poláková.

O zrušení účtu už nebude moci rozhodnout pouze algoritmus

Návrh podrobně upravuje také algoritmické řízení. „Platformy budou muset informovat pracovníky o automatizovaných systémech, které je monitorují nebo hodnotí a ovlivňují například přidělování práce, odměnu nebo jejich smluvní status,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Rozhodnutí o omezení nebo ukončení smluvního vztahu, zrušení či omezení uživatelského účtu nebo rozhodnutí se srovnatelně nepříznivým účinkem bude muset učinit člověk. U rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovaným systémem návrh za stanovených podmínek počítá také s právem na vysvětlení a lidský přezkum.

„Algoritmus může v platformové ekonomice fakticky přidělovat zakázky, vyhodnocovat výkon nebo ovlivňovat přístup k další práci. Nová pravidla proto posilují odpovědnost platformy za rozhodnutí, která její systémy dělají nebo podporují,“ říká Anna Kevorkyan.

Hodnocení a recenze si pracovník bude moci přenést

Platformový pracovník získá také právo na přenositelnost některých osobních údajů vzniklých při práci v souvislosti s automatizovanými systémy, včetně hodnocení a recenzí. Na jeho žádost je platforma předá přímo třetí straně.

„Platformy budou muset rovněž umožnit pracovníkům vzájemnou komunikaci a kontakt se zástupci pracovníků prostřednictvím komunikačních kanálů, k jejichž komunikaci platforma nebude mít přístup ani ji nebude moci sledovat,“ dodává Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Změny se chystají také v zákoníku práce

Samotný návrh zákona o platformové práci míří na digitální pracovní platformy a jejich pracovníky. Zavádí obecnou domněnku pracovněprávního vztahu s možností jejího vyvrácení prokázáním absence alespoň jediného znaku závislé práce.

Důvodová zpráva ale odkazuje na souběžný změnový zákon, který má novelizovat také zákoník práce. Výslovně zmiňuje změnu definice závislé práce, s níž je domněnka u platformových pracovníků provázána. Jaký dopad může mít tato změna na běžné zaměstnavatele a jejich spolupráci s OSVČ, ukáže až konkrétní podoba změnového zákona. Návrh zákona o platformové práci počítá s účinností od 1. ledna 2027. Do té doby jej ještě čeká parlamentní projednávání.