Pět otázek pro Miroslava Hromadu: Pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu
Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.
Jakému tématu se budete na kongresu Právní prostor věnovat?
Ve svém příspěvku se zaměřím na aktuální rozhodnutí v pracovněprávních věcech, včetně těch, které byla sice již uveřejněna na úřední desce Nejvyššího soudu, ale nebyla ještě komentována odborným tiskem. Těžiště rozhodovací činnosti pracovněprávního senátu spočívá pochopitelně v problematice rozvazování pracovního poměru. V poslední době rezonovala témata jako nevhodné chování úředníka ke klientům, porušování autorských práv zaměstnanci, zákaz výpovědi z důvodu těhotenství. Neméně zajímavé jsou případy, v nichž bylo sporné působení odborové organizace u zaměstnavatele, proplácení dovolené nebo které se věnovaly rozlišení mezi náhradou škody a bezdůvodným obohacením v pracovněprávních vztazích.
Máte nějaký oblíbený pracovněprávní judikát z posledních let?
Oblíbený mám například rozsudek ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3382/2020, týkající se problematiky uzavření smlouvy, zde konkrétně kvalifikační dohody. Připomínám jej s oblibou svým studentům proto, aby svoji pozornost věnovali i těm zdánlivě nevýznamným ujednáním ve smlouvě.
V jaké kvalitě chodí na Nejvyšší soud dovolání v pracovněprávních kauzách?
Setkáváme se s oběma druhy dovolání. První jsou sepsána právním zástupcem, který umí vystihnout podstatnou právní otázku a vymezit přípustnost dovolání. Druhá skupina se sice mnohdy vyznačuje velkým počtem stránek, které jsou však jen shrnutím toho, co se dosud v řízení událo, překopírováním dosavadních podání a povšechnou, byť mnohdy útočnou, kritikou rozhodnutí soudů nižších soudů. Asi tušíte, která skupina bývá úspěšnější.
Kdybyste byl v roli zákonodárce, jaké pravidlo, podle něhož musíte nyní rozhodovat, byste změnil a proč?
Nemusel bych měnit žádný zákon, stačil by mně fungující elektronický spis.
Zákoník práce stojí na výrazné ochraně zaměstnanců. Národní ekonomická rada vlády navrhuje tuto ochranu snížit, například zavedením možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, a to s cílem rozhýbat českou ekonomiku. Co na tyto tendence říkáte?
Nechci se vyjadřovat k otázkám politickým. Co jsem poznal sám z praxe projednávání sporů o rozvázání pracovního poměru na všech stupních soudní soustavy, tak to jsou v drtivé většině případů dvě strany, u nichž si po dlouhém, drahém a mnohdy osobně vyčerpávajícím řízení není možné představit další spolupráci založenou na vzájemné důvěře. Takže si myslím, že pokud by byla hned při ukončení pracovního poměru poskytnuta finanční kompenzace vyvažující rizika soudního sporu, jemuž by se předešlo, bylo by to pro obě strany ve výsledku dobré řešení. Samozřejmě by ani zde nebylo možné rezignovat na taková zásadní práva, jako je například ochrana před diskriminací.
Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/
Další články
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.




