Pět otázek pro Miroslava Hromadu: Pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu

Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Miroslav Hromada
Foto: redakce

Jakému tématu se budete na kongresu Právní prostor věnovat?

Ve svém příspěvku se zaměřím na aktuální rozhodnutí v pracovněprávních věcech, včetně těch, které byla sice již uveřejněna na úřední desce Nejvyššího soudu, ale nebyla ještě komentována odborným tiskem. Těžiště rozhodovací činnosti pracovněprávního senátu spočívá pochopitelně v problematice rozvazování pracovního poměru. V poslední době rezonovala témata jako nevhodné chování úředníka ke klientům, porušování autorských práv zaměstnanci, zákaz výpovědi z důvodu těhotenství. Neméně zajímavé jsou případy, v nichž bylo sporné působení odborové organizace u zaměstnavatele, proplácení dovolené nebo které se věnovaly rozlišení mezi náhradou škody a bezdůvodným obohacením v pracovněprávních vztazích.

Máte nějaký oblíbený pracovněprávní judikát z posledních let?

Oblíbený mám například rozsudek ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3382/2020, týkající se problematiky uzavření smlouvy, zde konkrétně kvalifikační dohody. Připomínám jej s oblibou svým studentům proto, aby svoji pozornost věnovali i těm zdánlivě nevýznamným ujednáním ve smlouvě.

V jaké kvalitě chodí na Nejvyšší soud dovolání v pracovněprávních kauzách?

Setkáváme se s oběma druhy dovolání. První jsou sepsána právním zástupcem, který umí vystihnout podstatnou právní otázku a vymezit přípustnost dovolání. Druhá skupina se sice mnohdy vyznačuje velkým počtem stránek, které jsou však jen shrnutím toho, co se dosud v řízení událo, překopírováním dosavadních podání a povšechnou, byť mnohdy útočnou, kritikou rozhodnutí soudů nižších soudů. Asi tušíte, která skupina bývá úspěšnější.

Kdybyste byl v roli zákonodárce, jaké pravidlo, podle něhož musíte nyní rozhodovat, byste změnil a proč?

Nemusel bych měnit žádný zákon, stačil by mně fungující elektronický spis.

Zákoník práce stojí na výrazné ochraně zaměstnanců. Národní ekonomická rada vlády navrhuje tuto ochranu snížit, například zavedením možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, a to s cílem rozhýbat českou ekonomiku. Co na tyto tendence říkáte?

Nechci se vyjadřovat k otázkám politickým. Co jsem poznal sám z praxe projednávání sporů o rozvázání pracovního poměru na všech stupních soudní soustavy, tak to jsou v drtivé většině případů dvě strany, u nichž si po dlouhém, drahém a mnohdy osobně vyčerpávajícím řízení není možné představit další spolupráci založenou na vzájemné důvěře. Takže si myslím, že pokud by byla hned při ukončení pracovního poměru poskytnuta finanční kompenzace vyvažující rizika soudního sporu, jemuž by se předešlo, bylo by to pro obě strany ve výsledku dobré řešení. Samozřejmě by ani zde nebylo možné rezignovat na taková zásadní práva, jako je například ochrana před diskriminací.


Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články