Pět otázek pro Jakuba Málka: Flexinovela klepe na dveře
Flexinovela zákoníku práce přináší zaměstnavatelům nové možnosti. Na letošním kongresu Právní prostor novinky představí Mgr. Jakub Málek, advokát a managing partner PEYTON legal, pro něhož je pracovní právo nejoblíbenější částí advokátní praxe. Vy si dnes můžete dát prostřednictvím našeho rozhovoru malou ochutnávku kongresového příspěvku.
Novela dostala přívlastek “flexi”. Přinese podle Tebe na trh práce skutečně flexibilitu?
Zcela jistě hodnotím novelu kladně, a to i ve smyslu přínosu flexibility na trh práce. Ač nebyla přijata výpověď bez uvedení důvodu (a neříkám, že jsem jejím zastáncem), myslím, že i tak novela flexibilitu, alespoň postupně, přináší, a to v mnoha svých změnách. Postupně říkám, jelikož doufám, že nás další změny v budoucnu ještě čekají.
Jaká další opatření by měl zákonodárce přijmout, aby trh rozhýbal?
Napadá mě, zda rozhýbání trhu práce stojí opravdu na pracovním právu. Osobně si nemyslím, že by české pracovní právo bylo ve vztahu k pohybu trhu práce nějak zásadně zkostnatělé. Jistě by ale zákonodárce mohl přijmout změny směřující k vyšší míře digitalizace řízení pracovněprávních vztahů, podpoře využívání částečných úvazků, práce na dálku a flexibilní pracovní doby – ve všech otázkách jsme již ale v posledních letech podstatné kroky udělali. A pak mě napadá jedna zcela pro mě zásadní změna – co zvážit ukončení honu na kontraktory v rámci potírání nelegální práce a zavedení jejich srovnání s evropským pojmem pracovník?
Jak se na flexinovelu tváří zaměstnavatelé?
Co sleduji a řešíme, tak se zaměstnavatelé poctivě připravují, naslouchají, co pro novela přináší a chystají se některé její nove instrumenty hojně využívat – například delší zkušební dobu, urychlení běhu výpovědní doby a zkrácení u některých výpovědních důvodů, souběžný výkon práce na stejné pozici při rodičovské či zrušení pracovnělékařských vstupních prohlídek.
Přináší novela nějaké nejasnosti?
Je pravdou, že asi každá novelizace zaběhlých ustanovení nějaké nejasnosti v praxi může přinést, avšak u textu flexinovely nevidím zásadní rizika. Naopak některé nejasnosti flexinovela řeší – za zmínku stojí třeba prodlužování zkušební doby ze zákonných důvodů. Jistě je dobré věnovat se i přechodným ustanovením. A dávat si pozor na lhůty při uplatňování skutečnosti jako důvodu pro ukončení pracovního poměru, který vznikl přede dnem nabití účinnosti novely, ale zaměstnavatel se o něm dozvěděl až po nabytí účinnosti novely.
Co nás v pracovním právu čeká dál?
Bohužel nám do legislativních činností vstoupí brzy léto a pak volby do Poslanecké sněmovny. Po dlouhé době lze čekat novelizaci nařízení o osobních překážkách v práci. Projednávána je novela zákona o BOZP a zavedení jednotného hlášení zaměstnavatele. A také 1. 1. 2026 se stane účinnou část novelizace zákona o zaměstnanosti ve vztahu k pracovním úrazům a jejich evidenci. Velkým tématem již nyní je a bude transpozice směrnice o transparentním odměňování a odstranění rozdílů mezi muži a ženami, která by měla nastat v roce 2026.
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



