Pět otázek pro Jakuba Málka: Flexinovela klepe na dveře
Flexinovela zákoníku práce přináší zaměstnavatelům nové možnosti. Na letošním kongresu Právní prostor novinky představí Mgr. Jakub Málek, advokát a managing partner PEYTON legal, pro něhož je pracovní právo nejoblíbenější částí advokátní praxe. Vy si dnes můžete dát prostřednictvím našeho rozhovoru malou ochutnávku kongresového příspěvku.
Novela dostala přívlastek “flexi”. Přinese podle Tebe na trh práce skutečně flexibilitu?
Zcela jistě hodnotím novelu kladně, a to i ve smyslu přínosu flexibility na trh práce. Ač nebyla přijata výpověď bez uvedení důvodu (a neříkám, že jsem jejím zastáncem), myslím, že i tak novela flexibilitu, alespoň postupně, přináší, a to v mnoha svých změnách. Postupně říkám, jelikož doufám, že nás další změny v budoucnu ještě čekají.
Jaká další opatření by měl zákonodárce přijmout, aby trh rozhýbal?
Napadá mě, zda rozhýbání trhu práce stojí opravdu na pracovním právu. Osobně si nemyslím, že by české pracovní právo bylo ve vztahu k pohybu trhu práce nějak zásadně zkostnatělé. Jistě by ale zákonodárce mohl přijmout změny směřující k vyšší míře digitalizace řízení pracovněprávních vztahů, podpoře využívání částečných úvazků, práce na dálku a flexibilní pracovní doby – ve všech otázkách jsme již ale v posledních letech podstatné kroky udělali. A pak mě napadá jedna zcela pro mě zásadní změna – co zvážit ukončení honu na kontraktory v rámci potírání nelegální práce a zavedení jejich srovnání s evropským pojmem pracovník?
Jak se na flexinovelu tváří zaměstnavatelé?
Co sleduji a řešíme, tak se zaměstnavatelé poctivě připravují, naslouchají, co pro novela přináší a chystají se některé její nove instrumenty hojně využívat – například delší zkušební dobu, urychlení běhu výpovědní doby a zkrácení u některých výpovědních důvodů, souběžný výkon práce na stejné pozici při rodičovské či zrušení pracovnělékařských vstupních prohlídek.
Přináší novela nějaké nejasnosti?
Je pravdou, že asi každá novelizace zaběhlých ustanovení nějaké nejasnosti v praxi může přinést, avšak u textu flexinovely nevidím zásadní rizika. Naopak některé nejasnosti flexinovela řeší – za zmínku stojí třeba prodlužování zkušební doby ze zákonných důvodů. Jistě je dobré věnovat se i přechodným ustanovením. A dávat si pozor na lhůty při uplatňování skutečnosti jako důvodu pro ukončení pracovního poměru, který vznikl přede dnem nabití účinnosti novely, ale zaměstnavatel se o něm dozvěděl až po nabytí účinnosti novely.
Co nás v pracovním právu čeká dál?
Bohužel nám do legislativních činností vstoupí brzy léto a pak volby do Poslanecké sněmovny. Po dlouhé době lze čekat novelizaci nařízení o osobních překážkách v práci. Projednávána je novela zákona o BOZP a zavedení jednotného hlášení zaměstnavatele. A také 1. 1. 2026 se stane účinnou část novelizace zákona o zaměstnanosti ve vztahu k pracovním úrazům a jejich evidenci. Velkým tématem již nyní je a bude transpozice směrnice o transparentním odměňování a odstranění rozdílů mezi muži a ženami, která by měla nastat v roce 2026.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




