Odvoláním z vedoucího místa pracovní poměr nekončí - část I.

Zákoník práce (zák. práce) uvádí v § 33 odst. 3 a 4 případy, kdy zaměstnanec musí být na vedoucí místo jmenován. Jedná se o dvě oblasti: upravené zvláštními právními předpisy nebo zák. práce.

Do prvního úseku můžeme zařadit např. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (§ 2 odst. 6 a 7), zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 102 odst. 2) zák. č. 129/2000 Sb. (§ 39) a další. Jsou mezi nimi zákony upravující postavení a pravomoc ústředních orgánů státní správy.

Povinné jmenování

Podle zák. práce vzniká pracovní poměr jmenováním v případech uvedených v § 33 odst. 3 a 4. Jedná se např. o vedoucí organizačních složek státu, vedoucí organizačních útvarů organizačních složek státu, organizačního útvaru státního podniku, organizačních útvarů státních fondů, vedoucích příspěvkových organizací, organizačního útvaru příspěvkové organizace apod. Jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu.

Za organizační útvar je třeba považovat každý útvar, který byl vytvořen podle organizačních předpisů vydaných zaměstnavatelem, např. organizačním řádem. Toto opatření je plně v pravomoci zaměstnavatele, který sám určuje vlastním opatřením, co je organizační útvar, jehož vedoucí musí být na toto pracovní místo jmenován.

Jmenování na vedoucí pracovní místo, ke kterému došlo až po vzniku pracovního poměru, tzv. povýšení zaměstnance „vnitřním“ jmenováním, se v praxi zpravidla považuje za trvalou změnu pracovního poměru. Po případném odvolání z vedoucího pracovního místa takto jmenovaného zaměstnance, jehož pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy, se neobnovuje druh práce, který byl sjednán v pracovní smlouvě.

Sjednání odvolatelnosti

U zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci nejsou odměňováni platem a nejedná se o příspěvkové organizace, může být sjednána odvolatelnost vedoucích zaměstnanců. Jedná se o tzv. podnikatelské subjekty, zejména obchodní korporace. S těmito zaměstnanci může být dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Znamená to, že tito zaměstnanci budou mít pracovní smlouvu nebo jinou dohodu, v níž může být tato odvolatelnost sjednána. Zák. práce nestanoví povinnost, aby tito zaměstnanci, i když vykonávají vedoucí místa, byli na ně jmenováni a byla s nimi sjednána odvolatelnost.

Odvolatelnost nemůže však být sjednána s každým zaměstnancem, ale může to být pouze vedoucí zaměstnanec. Okruh těchto zaměstnanců je uveden v § 73 odstavec 3 zák. práce. Jedná se o dvě skupiny vedoucích zaměstnanců.

Vedoucí místa

V první skupině jsou to zaměstnanci právnických osob, kteří pracují na vedoucích místech a jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu. Zejména se jedná o vedoucí místa v tzv. podnikatelských subjektech, jako jsou např. obchodní korporace. U zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, jsou to pracovní místa v přímé řídící působnosti tohoto zaměstnavatele, tedy fyzické osoby.

Např. u zaměstnavatele, s. r. o., je statutárním orgánem jednatel. Proto u pracovních míst, která jsou v přímé řídící působnosti jednatele, může být sjednána odvolatelnost těchto zaměstnanců, aniž by byli do funkcí jmenováni. Jde např. o ředitele, odborné ředitele, manažery, vedoucí odborů apod.

V druhé skupině může být sjednána odvolatelnost u zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance (např. odborného ředitele), který je přímo podřízen statutárnímu orgánu, např. jednateli nebo představenstvu akciové společnosti. Jde o všechna vedoucí místa, která v systému řízení podléhají tomuto vedoucímu zaměstnanci. Podmínkou je, že těmto vedoucím zaměstnancům je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Jde o vedoucí, kteří jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, kontrolovat a řídit jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny (viz § 11 zák. práce).

Nestačí metodické řízení

Nemůže tedy jít o zaměstnance, který pouze metodicky řídí jiné zaměstnance a není oprávněn jim dávat závazné pokyny, i kdyby v názvu jeho funkce bylo slovo „vedoucí“ (např. vedoucí odborný referent, vedoucí autoprovozu) nebo byl přímo podřízen vedoucímu zaměstnavatele (např. poradce apod.). Jestliže by např. vedoucí mzdové účtárny funkčně podléhala řediteli s. r. o. nebo ekonomickému náměstkovi, mohla by být sjednána odvolatelnost jen za předpokladu, že jí jsou podřízeni další vedoucí zaměstnanci. Pokud by např. ve mzdové účtárně nebyly další vedoucí funkce, ale vedoucí účtárny by řídila její „řadové““ zaměstnance, nešlo by o vedoucí místo a odvolatelnost by nemohla být sjednána pro rozpor se zákonem.

Opatření zaměstnavatele

Pro upevnění právní jistoty by zaměstnavatel měl přesně vymezit okruh svých vedoucích míst (např. v kolektivní smlouvě, pracovním řádu, organizačním řádu apod.), u nichž je možné sjednávat odvolatelnost.

Příklady

V s. r. o. je statutárním zástupcem jednatel. Znamená to, že těmito vedoucími místy jsou
– místa vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti jednatele bez ohledu na to, zda řídí další vedoucí zaměstnance,
– další pracovní místa, která jsou o „stupínek“ níže, pokud tito zaměstnanci řídí další vedoucí.

– Městský úřad zřídil Městské lázně s. r. o. Nejde o příspěvkovou organizaci, takže zaměstnanci na vedoucích místech nemohou být jmenováni podle § 33 odstavce 3 zák. práce, ale může být s nimi sjednána odvolatelnost podle předchozího příkladu. Rozhodující pro možnost sjednání odvolatelnosti je statutární orgán, kterým je jednatel. V první řadě může být odvolatelnost sjednána s ředitelem lázní a dále s tím, kdo je podřízen řediteli a řídí dalšího vedoucího zaměstnance. Vzhledem k tomu, že v tomto subjektu je „pod“ ředitelem dalším vedoucím zaměstnancem „vedoucí provozu“, může s ním být sjednána odvolatelnost za předpokladu, že řídí dalšího vedoucího zaměstnance. Podmínka pro sjednání odvolatelnosti je splněna, neboť vedoucí provozu řídí vedoucího masérského oddělení, tedy dalšího vedoucího. I když u tohoto subjektu jsou další vedoucí zaměstnanci, není možné s nimi sjednávat odvolatelnost, neboť jsou mimo okruh dvou skupin vedoucích pracovníků.

– Soukromé zdravotnické zařízení je založeno jako s. r. o. a vyskytly se dotazy, zda je možné sjednávat odvolatelnost s primáři. Toto sjednání by bylo v souladu se zák. práce, pokud by primáři pracovali ve druhé skupině vedoucích zaměstnanců ve vztahu k statutárnímu zástupci – jednateli. Jestliže tato s. r. o. je řízena ředitelem, kterému jsou podřízeni primáři, je sjednání odvolatelnosti možné za předpokladu, že primáři řídí dalšího vedoucího zaměstnance. Tím je zpravidla vrchní sestra.

V uvedeném případě je ředitel vedoucím zaměstnancem v první skupině, který je přímo podřízen jednateli. S ním je možné sjednat odvolatelnost bez dalších podmínek. S primáři (vedoucí zaměstnanci ve druhé skupině) může být sjednána odvolatelnost za předpokladu, že řídí další vedoucí zaměstnance. Tato podmínka je splněna, neboť vrchní sestra je pro tyto účely považována za vedoucího zaměstnance (řídí, organizuje a kontroluje práci svých podřízených – zdravotních sester).

Pokračování článku naleznete zde.

Článek byl publikován v Advokátním deníku.