Aktuální trestněprávní a pracovněprávní otázky nelegálního zaměstnávání cizinců - část II.

Pokud se navíc cizinci stane pracovní úraz, může to mít zásadně nepříznivé dopady pro obě strany pracovněprávního vztahu. Nejen o těch nejzávažnějších – trestních – pojednává tento článek.

Předchozí část článku naleznete zde.

Trestněprávní rovina

V nejzávažnějších případech může dojít v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním cizinců i ke spáchání trestných činů. Pro účely tohoto článku byly záměrně vybrány dva již výše jmenované trestné činy – usmrcení z nedbalosti a ne­oprávněné zaměstnávání cizinců.

První z nich je podstatný proto, že obsahuje kvalifikovanou skutkovou podstatu spočívající v tom, že pachatel z nedbalosti způsobil smrt jiného proto, že hrubě porušil zákony o bezpečnosti práce.[1] Mezi zákony o bezpečnosti práce můžeme bezpochyby zařadit zejména zák. práce a zákon o BOZP, ale i další právní předpisy, které mají vztah k zajištění bezpečného pracovního prostředí u některých profesí.[2] V tomto ohledu je také podstatné, že není porušením zásady ne bis in idem, pokud byla osoba postižena trestněprávně a zároveň ve správním řízení za přestupek na úseku bezpečnosti práce, případně zaměstnávání cizinců.[3] Kumulace negativních důsledků porušení předpisů je tedy přípustná. Předmětného trestného činu se může dopustit i právnická osoba.[4]

Druhý trestný čin je významný už jen tím, že se týká konkrétně nelegálního zaměstnávání cizinců a pachatelem může být jen zaměstnavatel.[5] J. Herczeg uvádí, že se v případě § 342 tr. zákoníku jedná o normu s blanketní dispozicí, která odkazuje na předpisy upravující pobyt a zaměstnávání cizinců – těmi jsou právě zákon o pobytu cizinců a zákon o zaměstnanosti.[6]

Pro naplnění dané skutkové podstaty je pak třeba existence zaměstnávání či zprostředkování zaměstnání cizince neoprávněně se zdržujícího na území České republiky nebo vykonávajícího práci bez platného povolení k zaměstnání (pokud je vyžadováno), a to:

1. soustavného nebo
2. opakovaného nebo
3. ve větším rozsahu nebo
4. za zvlášť vykořisťujících podmínek.