Novela zákoníku práce – účinná od 1. srpna 2024
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.
Naše pracovněprávní legislativa se v době Olympijských her také rozhodla překonávat rekordy a zákon skutečně nabývá účinnosti zhruba 8 hodin po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zásadní změny, které mají potenciál se dotknout většiny z Vás, však nabydou účinnosti až 1. ledna 2025.
Změnový zákon se dotýká primárně následujících oblastí:
- Majorita odborových organizací – mění se pravidla, za kterých je možné uzavřít kolektivní smlouvu u zaměstnavatele u kterého působí více jak jedna odborová organizace;
- Pracovní režim, v němž si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou rozvrhnout pracovní dobu sami, se rozšiřuje vedle výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele i na případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Podle nové legislativy tedy bude možné smluvit režim, kdy si zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele bude (zcela nebo v domluveném rozsahu) rozvrhovat pracovní dobu do směn sám;
- Upravují se pravidla pro výkonpráce ve zdravotnictví;
- Ruší se institut zaručené mzdy, tzn. pro zaměstnance odměňované mzdou bude platit pouze minimální mzda a nastavení dalších úrovní bude záležet na zaměstnavateli, příp. na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí;
- Mění se pravidla, podle nichž se bude určovat výše minimální mzdy, když by napříště měl být systém předvídatelný v tom smyslu, že bude navázán na výši průměrné mzdy v národním hospodářství;
- U veřejného sektoru se zavádí institut zaručeného platu, jehož výše se navazuje na minimální mzdu;
- Mění a doplňují se některé příplatky (příplatek ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví);
- Ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 1 ZPr.
- Mění se právní úprava ručení za mzdy ve smyslu ust. § 324a ZPr, tedy právní úprava, která nabyla účinnosti teprve 1. ledna 2024.
Zásadní je v této souvislosti doplnit, že:
- zákonná úprava režimu, v němž si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může na pracovišti rozvrhovat pracovní dobu sám, má odloženu účinnost až na 1. leden 2025;
- do 31. prosince 2024 (včetně) se uplatní dosavadní pravidla pro určení minimální mzdy. Spolu s tím do shodného data platí i pravidla o zaručené mzdě.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




