Jaké hrozí následky při prodlení v případě bezhotovostní výplaty mzdy?
Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.
V současné době probíhá již velké množství platebních transakcí bezhotovostně. I zákoník práce bezhotovostní výplatu mzdy (platu, odměny, náhrad – dále v tomto článku zjednodušeně jen „mzdy“) umožňuje, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (viz §§ 142 a 143 zákoníku práce).
Co je splatnost a výplatní termín mzdy?
Splatnost mzdy je stanovena dle § 141 zákoníku práce po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na její poskytnutí. Splatnost mzdy tedy nastává v poslední den tohoto kalendářního měsíce. Právní úprava umožňuje sjednat dohodou či stanovit vnitřním předpisem i dřívější splatnost.
Stejný paragraf ukládá zaměstnavateli, aby stanovil nebo se zaměstnanci sjednal pravidelný termín výplaty mzdy. Jedná se o administrativní sjednocení dne v měsíci, kdy mají mít zaměstnanci výplatu k dispozici.
Kdy tedy nastává prodlení a jaké jsou následky?
Prodlení se zaplacením mzdy nastává až tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí, byť zčásti, mzdu ve lhůtě splatnosti, tzn. do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na výplatu mzdy.
Zaměstnanec je povinen poskytovat zaměstnavateli součinnost a změnu účtu pro zasílání mzdy nahlásit, jinak prodlení zaměstnavateli nevzniká.
Pokud zaměstnavatel nedodrží výplatní termín mzdy, nelze vyloučit případný nárok na náhradu škody, pokud zaměstnanec včas neuhradil své závazky (např. hypotéka apod.) a dodavatel mu vyměří penále.
Nedodržení lhůty splatnosti mzdy má závažnější důsledky:
– právo zaměstnance vymáhat dlužnou částku včetně úroků z prodlení soudní cestou,
– právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vč. navazujícího práva požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době, přičemž právo zaměstnance zrušit pracovní poměr je omezeno lhůtami uvedenými v § 59 zákoníku práce,
– potenciální uložení pokuty ze strany inspekce práce za přestupek na úseku odměňování.
Kdy se bezhotovostní platba považuje za uhrazenou?
Ze strany zaměstnavatele jsou splněny nároky okamžikem, kdy jsou uhrazeny na účet banky zaměstnance. Nemusí přitom platit, že stejným dnem je výplata připsána bankou zaměstnance na jeho účet.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Odborný měsíčník Mzdová účetní 09/2021, ANAG, str. 9 až 17
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



