Co změní zákoník práce v roce 2023? Pravidla pro home office, informování i dohody
Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.
Informování zaměstnanců
První důležitá změna se týká povinnosti zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Zatímco doposud platila měsíční lhůta, nově bude muset zaměstnavatel tyto informace poskytnout nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
Rozšiřuje se i výčet oblastí podléhajících této informační povinnosti, který zahrnuje např. i údaje o době trvání a podmínkách zkušební doby, postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru, o odborném rozvoji zaměstnance, způsobu rozvržení pracovní doby nebo rozsahu práce přesčas.
Zaměstnavatelé budou muset také nově předem písemně informovat své zaměstnance vysílané do zahraničí o zemi, ve které má zaměstnanec práci vykonávat, předpokládané době tohoto vyslání, o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance a další.
Pravidla home office
Novela nově zavádí i pravidla pro práci z domova (home office). Novela tím reaguje na praxi, kdy práce z domova je u zaměstnanců - i vlivem covidu - čím dál běžnější. Zaměstnanci budou moci pracovat z domova na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, která musí obsahovat
- označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
- dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
- způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, i možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnanci můžou zaměstnavatele požádat o umožnění práce na dálku. Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, bude muset zamítnutí písemně odůvodnit.
Zaměstnavatel bude dále povinen zaměstnanci hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce na dálku (náklady za plyn, elektřinu, dodávku tepla a další). Náhrada bude stanovena paušálně a nesmí být zahrnuta ve mzdě či odměně. Paušální částka musí činit minimálně 2,80 Kč za započatou hodinu práce.
Doručování dokumentů
Nově budou moci být pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o provedení činnosti nebo dodatky k nim uzavřeny v elektronické podobě. Dosud bylo nutné tyto dokumenty doručit do vlastních rukou. Toto přísnější pravidlo i nadále platí pro dohody o rozvázání či zrušení pracovního poměru a dohod.
Pokud budou zmíněné dokumenty uzavřeny v elektronické podobě, zaměstnavatel musí zaslat elektronicky podepsaný dokument na elektronickou adresu zaměstnance. Zaměstnanec bude mít právo od elektronicky podepsané smlouvy či dohody odstoupit, a to nejpozději do 7 dnů od jejího doručení a pouze v případě, že ještě nezačal s výkonem práce.
Dohody o pracovní činnosti a provedení práce
Změny se týkají i úpravy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Zaměstnavatel bude muset zaměstnance seznámit s písemným rozvržením pracovní doby či jeho změnou, a to nejpozději 1 týden předem. Novela dále v lecčems přiblíží úpravu dohod úpravě pracovního poměru – „dohodáři“ tak budou mít nárok na dovolenou (po splnění zákonných podmínek), pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnavatele i příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.
Jaké dokumenty je nutné upravit?
Některé ze změn, která s sebou novela přináší, bude třeba promítnout do vzorů pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce, popřípadě dokumentů, které informují zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Dále doporučujeme mít připravený i vzor dohody o práci na dálku.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



